Vize, jakou potřebujeme/1147

Jak se vyzbrojit teorií (mechanismů)/15

Následující série je věnována otázce, co a jak lze využít ze současného teoretického bádání pro tvorbu perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Konkrétně teorii návrhu (designu) a uplatnění (implementace) mechanismů.

Jak zajistit sociální přitažlivost a ekonomickou efektivnost současně

A současně s tím vytvořit i ekonomický základ, který "uhlídá strážce"

Konkrétní příklad – REFORMA PENZIJNĺHO SYSTÉMU V ČR

Motto: A vy se lidi dívejte, že to jde

(ze závěrečné scény filmu "Pekařův císař")

Základ:

Stačí vlastně poměrně málo: Zajistit ústavním zákonem (který může mít pro širší srozumitelnost neformální označení i podobu společenské smlouvy), že prostředky, které občan do průběžného systému penzijního pojištění povinně (ze zákona) odvádí, nesmí být rozkradeny, tedy převedeny na jiné účely.

Konkrétně: To, co každý do systému v přepočtu na reálnou hodnotu v době výplat odvede, dostane v podobě doživotní renty zpět po odpočtu:

- Odvodu na bázi příjmové solidarity, tj. testované jednotné penzijní dávky pro všechny, kteří splní příslušné předpoklady a stanou se účastníky systému (mělo by stačit pět až deset procent).

- Režijních nákladů na správu systému (měly by stačit tři, slovy tři, promile z vybrané částky).

- Návratné částky na stabilitu systému vůči demografickým a cyklickým výkyvům (přibližně tři procenta, tato částka je odvedena, aby v obdobích, kdy ji bude třeba využít, byla do systému vracena, tj. aby v nepříznivých obdobích nemuselo docházet k restrikcím v penzijním systému).

(Výše uvedené je nutné pro obnovení nynější záměrně destruované důvěry v penzijní systém současnou vládou.)

Technické provedení:

Zastabilizování systému stanovením odchodu do důchodu v 65 létech společně s eliminováním parazitních předčasných odchodů do důchodu (nikoli retroaktivně); současně s tím uplatnění výše uvedeného principu při navyšování penzí pro ty, kteří jsou i po dosažení 65 let výdělečně aktivní.

Stávající systém zůstane zachován, půjde jen o jeho nadstavbu, ale ta se bude dobrovolně rozšiřovat směrem k nižším věkovým hranicím, tj. nový systém výpočtu bude pro zájemce stanoven na nižší věkové hranici. Půjde o postupný proces.

Mj. důchod poroste dvojím způsobem: Jednak tím, že člověk odvede do systému více, jednak tím, že částky odváděné ve vyšším věku budou rozpočítány na doživotní rentu s kratší dobou očekávaného dožití. Tím se tento "nadstavbový" systém stane atraktivní i pro část těch, kteří již ze systému vystoupili (nikde jinde nebudou mít tak bezpečně uložené peníze).

Podstata změny:

Zdaleka nejde jen o klienty systému, ale o proměnu samotného základu ekonomiky. Navržený systém zajistí zejména to, že prostředky, které bude systém generovat svou motivační rolí zaměřenou na DOBROVOLNÉ prodloužení doby produktivního (v rámci toho i výdělečného) uplatnění budou z podstatné části sloužit k financování produktivních služeb, které člověku umožní, aby byl co nejvíce a co nejdéle fit, tj.:

- K cílené nadstandardní zdravotní péčí.

- K cíleným formám celoživotního vzdělání.

- K funkční lázeňské péči (jejíž součástí bude i kulturní program spojený na jedné straně s celoživotním vzděláním, na druhé straně s aktivitou těch, kterým budou poskytovány lázeňské služby, ve vztahu k okolí – setkání veřejnosti s významnými osobnostmi apod.).

Penzijní systém motivující k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění tak nastartuje podstatné komponenty ekonomiky produktivních služeb.

Role komplementárních týmů:

Důležitým základem budou komplementární tvůrčí týmy (včetně mezigenerační komplementarity):

- Komplementární tvůrčí týmy, v nichž osoby ve vyšším věku nacházejí plnohodnotné uplatnění.

- Komplementární tvůrčí týmy působící v oblasti poskytovatelů produktivních služeb umožňujících prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění klientů penzijního systému.

Podstatnou roli bude hrát firemní kultura zaměřená na produktivní uplatnění osob ve vyšším věku.

Právě zde se projeví kaskádové a synergické efekty těch investičních příležitostí, které nejvíce zvyšují místní i celkovou efektivnost národního ekonomického systému.

Problém autority, tj. "strážců hlídajících dodržování pravidel":

Ten se jeví tímto prizmatem zcela jinak, než když se hledá stále vyšší autorita v systému, ve kterém ryba smrdí od hlavy:

- V horizontální rovině klientů penzijního systému i poskytovatelů příslušných služeb je tento systém samonosný (Nashovy rovnováhy jsou podřízeny ekonomické efektivnosti a komplementaritě výkonů, jsou samovynucující se, konkrétní mechanismy lze popsat velmi konkrétně).

- Ve vertikální rovině k nejbližší nadřazené úrovní, tj. národní, je ekonomická báze dostatečně silná, uhlídala systém před zneužíváním moci a současně mu poskytla oporu, aby národní autorita byla schopná čelit nadnárodním (protinárodním) tlakům endoparazitů a endopredátorů lidské pospolitosti.

- Změny lze nejlépe připravit a koordinovaně prosazovat ve skupině příbuzných zemí (např. v rámci Středounijního prostoru.

Role vědy:

Oblast, kterou se nyní zabýváme, je i oblastí, kde lze propojit skutečnou vědu (zabývající se společností) s živou praxí, a to s konkrétními reálnými efekty:

- Ověřil jsem si, že dílčí komponenty systému ve velmi kvalifikované podobě mohou zpracovat studenti i na úrovní diplomových prací v rámci magisterského studia (např. rozpracování dílčí problematiky mezigeneračních týmů, oblasti firemní kultury zaměřené na uplatnění osob ve vyšším věku apod.).

- Vhodně navržený program národního výzkumu propojující základní výzkum s aktuálně realizovanou praxí změn (např. v námi sledované oblasti, ale i dalších oblastech) je ekonomicky samonosný (vydělá na sebe) a současně je významným synergickým doplňkem systému, v tomto smyslu i jejím důležitým "strážcem" ve smyslu hledání a podpory nezneužitelné autority.

- Nesmírně významným milníkem změn by bylo propojení nejvýznamnější pokroků v oblasti základní vědy o společnosti a samotných základů této vědy s živou realizační (implementační) praxí.

Na čem to tedy vázne?

Na ničem a na všem. Na detailech, které umožňují sypat písek do kol z pozice kombinace neschopnosti, využívání privilegií a setrvačného pohledu. Proti tomu je potřeba postavit systematický tlak opřený o dobrou teorii, odvahu pojmenovat, o co jde, vidění celé perspektivy změn.

(Pokračování dílčími otázkami vztahující se k tomuto programovému příspěvku)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Období mezi Vánocemi a Novým rokem jsem trávil v Athénách. Byl jsem zde poprvé. Obrovská aglomerace, bydlí zde skoro každý druhý Řek. Nicméně je město krásné nejen fascinujícími památkami, ale i tím, jak je penetrováno nádhernou přírodou. Nejen tím, že v bezprostředně dosažitelném okolí je několik hor vyšších než Ještěd, ale i průnikem přírody (včetně hor) přímo do města. Počasí příjemné, občasný deštík není na škodu. Příroda méně rozkvetlá než v jiných oblastech Středomoří, ale i tak si ji zde lze užít.

Poloostrov Lemós plný boháčů večer.

Stanice metra Monastiraki. Odtud je nejblíže na Akropoli.

 

Rostou zde tři druhy žihavých kopřiv. Tato je nejvíce nepříjemná. Je to patrné i z obrázku.

 

Pod Akropolí. Tentokrát zavítám dovnitř.