Vize, jakou potřebujeme/1191

Pokračování diskuse k aktuálním úkolům, vyjasněním základních pojmů a dalšího pokračování pěstování vize.

Jana Simonová

Díky za otevření této diskuze, ráda bych přidala svůj pohled na produktivní služby. I když souhlasím s tím, co uvádí R. Valenčík aj. Kohout, z mého hlediska je nejdůležitější, že produktivní služby jsou takové služby, které bud bezprostředně nebo i vzdáleně přispívají k růstu produktivity práce , tj. že přispívají k tomu, aby se potřeby lidíuspokojovaly stále lépe za stále menších vkladů zdrojů. K tomu je třeba cílevědomě budovat inovační potenciál země, tj. zabezpečit efektivní výchovu a vzdělávání populace se silnou motivací k vědění a tvořivosti, podstatně rozšířit výzkum na vysokých školách, posilovat jejich propojení na základní výzkum v ústavech Akademie věd, aplikovaný výzkum a vývoj, vytvářet možnosti pro celoživotní vzdělávání a pro rozšiřování inovativních řešení.

Růst inovačního potenciálu pak automaticky povede k růstu produktivních služeb. To se však nestane samo. Dnešní česká společnost raději snižuje náročnost nejen středního ale i vysokého školství (omezováním náročných oborů jako je matematika, statistika apod.) a přitom není schopna vychovat a zaměstnat dostatek lékařů a zajistit základní zdravotní péči po celém území.

Dle mého soudu, růst inovačního potenciálu může zajistit jen rozumná, vzdělaná a schopná vláda a způsob, jakým je zvolena, je druhořadý. Některé demokratické vlády začínají mít vážné problémy s posilováním inovačního potenciálu, zejména klesá vzdělanost  (např. USA na 40. místě)  a stále více lidí utíká z produktivních sektorů do méně náročných činností jako je obchodování na burzách, včetně spekulativních obchodů, válečných dobrodružství a jiných sice rizikových, ale potenciálně ziskovějších činností.

Ten revoluční zlom ke společnosti založené na produktivních službách, potřebuje silnou podporu společnosti, politickou rozhodnost a hodně finančních prostředků. Je třeba zvolit vládu, která to bude schopna stanovit a realizovat správné priority ve prospěch budoucí prosperity a snadnějšího a sebenaplňujícího života lidí. 

Jaroslav Šulc

1. Svoji první dizertaci jsem na konci 70. let napsal právě na téma PRODUKTIVNĺ SLUŽBY V NEVÝROBNĺ SFÉŘE. Dopadlo to katastrofálně, protože šéfa komise prof. Kurta Rozsypala to moje revizionistické pojetí služeb tak vyděsilo, že rukopis kategoricky odmítal předložit komisi pro obhajoby a poslal mně s ním ho obhájit na Ekonomickém ústavu ČSAV. Což jsem zase odmítl já a napsal práci na úplně jiné téma...

2. Právě ve druhé polovině 70. let jsem na statistickém úřadě sestavoval každoroční Bilanci výkonů nevýrobní sféry (tedy nevýrobních služeb), což byla fakticky tehdy naprosto neuznávaná část (marxistického pojetí) národního důchodu, viz kniha DĚJINY PĺŠOU VĺTĚZOVÉ. Tam na straně 69 jsou potřebné údaje.      

3. Marxističtí politekonomové (a s jejich svolením i statistici) byli ochotni - se skřípěním tubů - jako součást tvorby národního důchodu uznávat pouze netto výkony v odvětví nákladní dopravy a spojů, a na milost vzali i materiálně technické zásobování, obchod a veřejné stravování či nákup. V těchto případech však byly použité stejné termíny - PRODUKTIVNĺ SLUŽBY - jako teď užívá R. Valenčík, ale se zcela jiným obsahem.

4. Soudím, že v tom je jádro dotazu - jeden a týž výraz má dva významy - a to není O.K.

5. Bohužel nedávno zesnulý prof. Milan Zelený se PRODUKTIVNĺMI SLUŽBAMI zabýval v minulé dekádě a všiml si, že vedle tradičního trendu nárůstu zaměstnanosti ve službách jako jsou služby cestovního ruchu (hospody, ubytování, obsluha rekreace apod.), doručování zásilek atd. (viz Fourastier - terciární sféra) v posledních třech dekádách prudce roste počet lidí ve státní správě zabývající se poskytováním INFORMAČNĺCH SLUŽEB. Že je teď Trump razantně redukuje je jiné téma.

Petr Hampl

Myslím, že metodicky je správné služby nepočítat do národního důchodu. Pokud jsou produktivní, tak se projeví růstem výroby. Druhá věc je, že jednou bude dosaženo bodu, kdy další zvyšování národního důchodu bude neúčelné.

Jaroslav Šulc

To je poměrně odborný problém, který by si vyžadoval delší povídání. Výši národního důchodu lze spočítat jako součet příjmů zaměstnanců a manažerů plus zisk celého sektoru, ve kterém se národní důchod tvoří. To by znamenalo nezvyšovat odměny za práci ani za profitabilitu firem?

Petr Hampl

Jo, přesně tak jsem to myslel. Dříve či později dosáhneme bodu, kdy zvyšování odměny (ať už mzdy nebo zisku) nebude zvyšovat životní štěstí. Bude tedy v lepším případě zbytečné, v horším škodlivé.

K tomu:

1. "aby se potřeby lidíuspokojovaly stále lépe za stále menších vkladů zdrojů"

Neměli bychom se vracet zpět. Výše uvedené je v podstatě "základní zákon socialismu", jehož kritice na stránkách časopisu jsem věnoval asi 15 let. To je přesně Tomsovo pojetí sociálně ekonomické efektivnosti. Upozornil jsem ho na nedostatky jeho pojetí (tehdy byl pověřen zastupováním ředitele Ekonomického ústavu ČSAV po mozkové příhodě jeho ředitele). Vsadil jsem se s ním, že jeho pojetí vyvrátím v jednostránkovém článku. Sázku přijal, šlo o láhev whisky. Přinesl ji s uznáním toho, co je v článku sděleno. Vypili jsme ji společně při příležitosti narozenin ekonoma a pozdějšího europoslance, též mého přítele Jirky Havla. Jednostránkový, ale zásadní článek jsem v rámci pěstování vize připomněl mnohokrát. Je vidět, jak jde ztuha posunout se o kousíček dál. Velmi se přimlouvám za to, aby si tento článeček (opravdu jen jedna strana) každý z diskutujících přečetl. Je přímo k věci: https://www.vsfs.cz/soubory/eupress/online/zaklady_teorie_pozicniho_investovani_valencik.pdf , strana 25. Dostanete se k tomu jedním klikem a posunem na liště za půl vteřiny. Jde právě o tu "dynamičnost" a "produktivnost" jako tehdejší ekonomickou teorií socialismu přehlíženými komponenty efektivnosti. Bezprostředně to souvisí s pojetím produktivních služeb zaměřených na člověka (cestou k tomu, aby se ekonomie vrátila k člověku a člověk jako člověk (nikoli jako přídavek stroje, ale svou "všeobecnou prací") vrátil do ekonomie.

2. "Dříve či později dosáhneme bodu, kdy zvyšování odměny (ať už mzdy nebo zisku) nebude zvyšovat životní štěstí. Bude tedy v lepším případě zbytečné, v horším škodlivé."

Romantické, ale mimo:

- Životní štěstí je nutné hledat z hlediska celoživotní uplatnění člověka v tvůrčích komplementárních mezigeneračních týmech, jejich horizontálním propojení a svobodném výběru týmu tím, kdo se v nich uplatňuje. Dokud existuje, převládá a aktivně působí na rozložení pokusů o přechod k ekonomice vyššího levelu poziční investování, je mu nutno čelit i zajištěním dostatečného vlastního příjmu získaného vlastním výkonem. Ta pakáž, která krade a má drzost si nehorázně zvyšovat příjmy na úkor většiny, to dělá právě proto, aby s využitím pozičního investování mohla ovládat druhé a držet své pozice, i když se jejich zlodějiny profláknou.

3. Závěr z předcházejících dvou bodů: Musíme se posunout o něco výše k teoretickému základu pěstování vize (zejména vyjasňování a na základě toho přesnému definování pojmů, což se v této diskusi částečně daří), jinak budeme ztrácet hodně času, přešlapovat na místě a opakovat zastaralé pohledy.

(Z ohlasů, které mám, lze usuzovat, že diskuse bude ještě pokračovat.)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Zimy jsme si letos moc neužili. V době, kdy patrně už definitivně odešla, stojí za to připomenout si pár foro z doby, kdy se pokusila převést alespoň něco málo. Následující foto jsou ze zimní procházky u pramenů Prokopského potoka. Místo obklopené paneláky, ale i menšími domky. Parčíky, rybníky i trochu divočiny. Působí kouzelně.

Tam dole je pramen Prokopského potoka.

Ještě jeden pohled na pramen.

 

 Zima ustupuje, sluníčko zvýraznilo barvy, pěkná kombinace přírody a staveb.

Jedna z typických partií v horním toku potoka, než se dostane do slavného Prokopského údolí.