Vize, jakou potřebujeme/1206

Jak dál v pěstování vize? – Víme/11

Z technických důvodů uveřejňuji za částí věnované přírodě.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Zavítal jsem, jako každý rok několikrát, do Průhonického parku, abych se podíval, jak sem přichází jaro. Už jsem zde letos jednou byl. Tentokrát jsem však sledoval ještě jeden cíl nedaleko odtud: Hliněnou baštu, jednu z nejzajímavějších a nejlepších restaurací v Praze, viz https://www.hlinenabasta.cz/o-nas Nešlo mi o jídlo, ale o "průzkum terénu". Dopadl dobře a tak se sem někdy vypravím s rodinou na oběd.

Průhonický zámek v plné kráse. Tentokráte je jeho krása zvýrazněna mírně rozvlněnou hladinou jezera, ve které se odráží.

Azalka. Jeden ze symbolů příchodu jara.

 

Vilímy a přes ně viděný les.

 

Toto již je slíbená Hliněná bašta.

 

 

Vize, jakou potřebujeme/1206

Jak dál v pěstování vize? – Víme/11

Diskuse k otázce, o co vlastně jde při pěstování vize, mě přiměla urychlit přípravu následující série, která – kromě jiného – dává (částečnou) odpověď na výše uvedenou otázku: Je naprosto nutné odstartovat vydávání prestižního mezinárodního teoretického časopisu vyhovujícího všem odůvodněným formálním a odborným požadavkům na takový časopis kladený.

O tom, na co by se měl zaměřit, jak tento projekt realizovat atd. Je tato série. Předběžnou odpověď na tyto otázky lze najít již v prvním pokračování, které jsem uveřejnil na úvodu série i jako avízo zde:

https://radimvalencik.pise.cz/12128-jak-dal-v-pestovani-vize-vime-uvod-k-serii.html

Nyní přejdeme k tomu nejdůležitějšímu. Uveřejníme nové výsledky, které podstatným způsobem překračují nejen hlavní proud ekonomické teorie v hlavním směru jejího vývoje, ale i to, co jsme k této problematice dosud publikovali.

Nejvýznamnější poznatky budeme komentovat tak, aby to nové, s čím přicházíme, bylo srozumitelné i těm, kteří nejsou odborníky v této oblasti.

Budeme přitom využívat upravené pasáže ze souběžně zpracovaných (nyní dokončovaných) tří příspěvků na mezinárodní konference a do teoretických časopisů. "Převyprávíme" je ve zjednodušené podobě, vynecháme odkazy na zdroje, v maximálně možné míře se vyhneme grafům a matematickému vyjádření vztahů, obtížnější pasáže doprovodíme popularizujícím textem.

Ekonomie produktivní spotřeby a poziční investování (nový horizont poznání) – část 4.

Porovnání reálných situací s využitím rozšířeného paretovského optima a teoretických nástrojů analýzy pozičního investování

Všechny formy pozičního investování odkloňují systém od paretovského optima a snižují efektivnost příslušného ekonomického systému. Tyto situace je nutné vyšetřit formou nekooperativních her (nejlépe převedených do tvaru dvoumaticových) a hledat řešení s využití nashovské rovnováhy. To umožňuje ukázat odlišnost reálných situací směřujících k rozšířené paretovské rovnováze od situací, v nichž působí poziční investování.

Jedním z významných prvotních výsledků výše uvedeného je (jak si ukážeme) výrazná, prokazatelná a nepřehlédnutelná odlišnost reálných situací směřujících k rozšířené paretovské rovnováze od situací, v nichž působí poziční investování. Tu lze zpravidla interpretovat jako odlišnost toho, co se odehrává, o toho, jaké možnosti by se otevíraly v případě orientace na rozšířené paretovské optimum. Na základě toho pak ukázat, jaké investiční příležitosti by mohly být realizovány. Ukážeme to na příkladu změn, které probíhají v současné době v oblasti penzijního systému. V některých případech je aplikace výše uvedeného rozlišení uplatnitelná k identifikování reálných situací, které k rozšířenému paretovskému optimu směřují, aniž by to bylo bez prizmatu založeného na výše uvedeném rozlišení identifikovatelné.

Jakmile máme v rukou teoretické nástroje, jejichž základ jsme představili v předcházející části, nabízí se velké množství pokračování toho, jak rozpracovat teoretické základy ekonomie produktivní spotřeby a zejména pak nejrůznější aplikace, pro které je možné a nutné příslušné modely konkretizovat.

Nejvhodnější cestou, jak ukázat přínos teoretických nástrojů na původní úrovni rozpracování ekonomie produktivní spotřeby propojené s teorií pozičního investování, je vyjádřit prostřednictvím nich výraznou a doložitelnou odlišnost reálných situací směřujících k rozšířené paretovské rovnováze od situací, v nichž působí poziční investování. Následující podvojný obrázek ukazuje odlišnost reálných situací směřujících k rozšířené paretovské rovnováze od situací, v nichž působí poziční investování:

 

Stručná popularizační poznámka:

Neděste se. Mám v plánu uveřejnit již jen jeden další. Popíšu, o co se jedná, ale hlavně – tento a následující obrázek umožní "rozklíčovat" řadu reálných situací a myslím, že každý během dalších pokračování pochopí smysl sdělení, který je v nich obsažen. Nejdříve stručný popis:

Levá část obrázku:

Původní linie mezního výnosu jsou šedě, nové černě, lze je vyjádřit:

f_x´(x⁽⁰⁾) = (a_x – b_x.x⁽⁰⁾) + (a_xy – b_xy.x⁽⁰⁾)

f_y´(x⁽⁰⁾) = (a_y – b_y.y⁽⁰⁾) + (a_yx – b_yx.x⁽⁰⁾)

V obou případech předpokládáme, že hráči realizují investiční příležitosti podle maxima součtu výnosů ve druhém kole.

Šedá oblast ukazuje zlepšení, které přináší vzájemné využití investičních příležitostí a které vygenerovali hráči při realizaci svých investičních příležitostí sobě i druhému hráči.

Pravá část obrázku:

Šedě je upozaděna původní situace.

(1) Hráč Y obětovává část svých investičních prostředků k potlačení investičních příležitostí hráče X (viz šipka ukazující posun od linie y⁽¹⁾´ k linii y^(1.1)´).

(2) Tím dochází k potlačení investičních příležitostí hráče X, viz příslušná šipka.

(3) Současně s tím se zvyšuje výnosnost investičních příležitostí hráče Y, viz příslušná šipka, ovšem při poklesu efektivnosti celého systému.

Stručná popularizační poznámka:

Hlavní sdělení obrázku: Situace vlevo a vpravo se výrazně liší, pokud jde o efektivnost systému. Systémy, ve kterých hráči kooperují a ze kterých je vytlačeno poziční investování jsou nesrovnatelně efektivnější, výkonnější a ve svém rozvoji dynamičtější, což pochopitelně nastoluje otázku, proč se v realitě v dostatečném množství neprosazují. Tato otázka není "jedna z mnohých", je to naprosto zásadní otázka doby, ve které žijeme. Tím se blížíme k jednomu z hlavních vyústění teorie.

(Pokračování)