Tento článek navazuje na včera uveřejněný "Poznámky k J. Málkovi: "STAČILO! a volby", viz: https://radimvalencik.pise.cz/12207-poznamky-k-j-malkovi-stacilo-a-volby.html Jeho hlavní myšlenka, že tolik potřebnou dobrou teorii již máme a že dokonce může být (alespoň částečně) využita už v těchto sněmovních volbách.

Potřebujeme teorii? Ano, ale jen když je to Teorie. A tu nyní již máme

Přezíravý, pohrdavý postoj k teorii, která se zabývá aktuálním společenským děním je běžný, převažující. Opak, tj. snaha opřít se o teorie při pochopení toho, o co jde a co dělat, je vzácnou výjimkou.

Na jedné straně to lze pochopit. Když není teorie, není o co se opřít. A tak do běžného vědomí veřejnosti postupně prosákl dojem, že teorie k ničemu není.

Na druhé straně je to tak trochu nepřirozené. Poznávání světa, ve kterém žijeme, ať v makro- či mikro-rozměrech, v dějinném záběru či z hlediska aktuálního dění, je přirozenou náplní plnohodnotně prožívaného života.

Hodně vypovídající je  následující: Poměrně velké procento obyvatelstva sleduje v populárně vědecké literatuře, jak poznáváme mikrosvět či makrosvět, jak odhalujeme tajemství dávných civilizací, dokonce i matematické objevy nezůstávají stranou, hojně se účastní přednášek na daná témata, ale přednáška k teorii současného dění by oproti prezentaci názorů významné politické osobnosti přednesené bez opory teorie v souboji o zájem veřejnosti drtivě prohrála. To není jen svědectví toho, že dobrá teorie popisující logiku současného dění v současné době neexistuje, ale i toho, že si nikdo nedovede představit, že taková teorie může být.

Je jiná doba, než kdy byly v Prusku posluchárny zaplněny k prasknutí a účastníci (nejen) Hegelových přednášek hltali každé jeho slovo, pečlivě si zaznamenávali jeho formulace a hned si je překládali do praktických závěrů (stačí připomenout jeho "všechno, co je rozumné, je skutečné a všechno, co je skutečné, je rozumné"). Teorie tváří v tvář dnešku selhává.

Podle mě nejvíce zhřešili tzv. marxisté. Marx zanechal nejen velké a hodně propracované dílo, ale také metodu, jak je dále rozvíjet. Stalo se však něco strašného, místo těch, kteří by toto dílo rozvíjeli, zmocnili se ho "kanonizátoři", ti, kteří z vybraných Marxových tvrzení ve smyslu řeckého původu slova κανών (kánon = norma, pravidlo, měřítko) udělali mrtvou struktur mrtvých dogmat. Místo rozvíjení poznání jako uceleného, rozvíjejícího se, živého systému, ze které vyvěrají odpovědi na otázku, o co jde a co dělat, udělali z vědy evangelium. To má ovšem v uchování lidské kultury zcela jinou roli než věda.

 Teď se situace změnila. Je tu živá teorie, která je schopna poměrně přesně odpovědět na otázky, o co jde a co dělat, odkud kam jdeme, čím začít, kde lze očekávat největší překážky. Nejen toto je dobrá zpráva. Dobrou zprávou je i dost významný poznatek této teorie: Teorie nevylučuje, že zásadní změny k lepšímu mohou proběhnout v nepříliš vzdálené budoucnosti a být velmi dynamické.

Celé zde: https://radimvalencik.pise.cz/12160-zasadni-pozitivni-zmeny-mozna-brzy-a-rychle.html

K představě, o co jde, doporučuji zhlédnout rozhovor na Petr Bureš TV, zde:

https://www.youtube.com/live/LwyVib1LiR4

V textové podobě jsou nejnovější poznatky prezentovány v časopisu MARATHON 2/2025 a 3/2025, online dostupné zde: https://valencik.cz/ v části "Ekonomie produktivní spotřeby, poziční investování, mechanismy".

Základem, resp. teoretickým jádrem je přesah stávající ekonomické teorie v hlavním směru jejího vývoje (podstatným způsobem využívající jak nejnovější poznatky z teorie her, tak i Marxův odkaz, ale i další teoretické zdroje). Je to teorie, která ukazuje přirozené směřování vývoje lidské pospolitosti ke společnosti, v níž svobodný rozvoj každého člověka je podmínkou rozvoje všech, neboli (chcete-li) – ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na využívání investičních příležitostí podle  míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, komu jsou tyto investiční příležitosti generovány při realizaci předcházejících investičních příležitostí a komu patří investičních prostředky. (Kdo chce a dá si trochu práce, pochopí, o co jde.) Podrobněji v rámci stručného otevření tématu: Teorii konečně máme, jak ji využít v situaci, kdy se hraje o čas?

Pokud by se jednalo o technickou oblast, bylo by na stávající úrovni jejího rozpracování možno uvažovat o "zkušebním provozu". Aplikace teorie zabývající se společenským děním to má o trochu složitější, mj. i proto, že vstupuje do kontaktu s oblastí prosycenou nejrůznějšími zájmy, z nichž mnohé se vzájemně střetávají a z hlediska některých jim přináší spíše problém než užitek.

DodatekTi, kteří znají nešťastný osud pozdě objeveného průkopníka neoklasické ekonomie (tehdejšího přesahu hlavního proudu ekonomické teorie) Gossena si určitě řeknou, že se smutná historie opakuje znovu. Ukážeme si, že ne. Když už je teorie jednou na světě, zahnat ji zpět do lampy jako Džina není tak jednoduché.