Vize, jakou potřebujeme/1333
K hlavním směrům pěstování vize/6
Delší dobu považuji za důležité vymezit hlavní směry rozvíjení vize. Vedou mě k tomu zejména připomínky těch, kteří více či méně pravidelně sledují pěstování vize, konkrétně to, že, jak si někdy stěžují, "ztrácejí orientaci". To se snažím už delší dobu řešit tím, že každých 30 dní vkládám report toho, co bylo uděláno (nejnovější je zde: https://radimvalencik.pise.cz/12354-vize-jakou-potrebujeme-1320r.html ). Od ostatních dílů jej odlišuji písmenem "R" za pořadovým číslem příspěvku.
Nyní je patrně vhodná doba pokusit se o určitý přehled.
Nástin hlavních směrů pěstování vize v současné době u nás – část V.
5. Prezentování možností propojení nejnovějších výsledků teorie s volební kampaní
Nejdříve uvedu hlavní a nejdůležitější nejnovější výsledek teorie, podrobně rozeberu problematiku jeho využití, potom zmíním ještě další oblasti, o kterých se již částečně hovořilo.
a) O tomto výsledku teorie jsem psal již dříve
https://radimvalencik.pise.cz/12192-vize-jakou-potrebujeme-1244.html
https://radimvalencik.pise.cz/12193-vize-jakou-potrebujeme-1245.html
To nejdůležitější, i když s určitým zjednodušením, lze populárně formulovat takto: Pokud se má v některé oblasti něco pohnout směrem k lepšímu, je nutné přesně rozpoznat podmínky pro hry, které mají následující vzájemně propojené vlastnosti:
- Vyplatí se v nich všem hráčům spolupracovat, tj. Paretovo optimum v nich splývá s Nashovou rovnováhou (jsou to hry odlišné např. od her typu "vězňovo dilema").
- K tomu je nutné mít program kaskádového generování investičních příležitostí (tj. jak využití stávajících investičních příležitostí generuje další, ještě investiční příležitosti, a to s konkrétní představou několika vln, resp. dostatečně velké perspektivy).
- Dostatečně přesně předvídat, kde dojde ke střetům takto herně vzniklého nového hráče s okolím, tj. v jaké podobě se může objevit protihráč v konfliktní hře.
K tomu: Dnes je velká většina systému kontaminována hrami, v nichž dominuje role pozičního investování. Jakmile vznikne dynamicky se rozvíjející subjekt s výrazně vyšší efektivností, indukuje to hry směřující k jeho likvidaci. Ty mohou mít různou podobu (z pozice paralelně existujících hráčů, nadřazené autority či vyššího levelu, z vnitřního prostředí). A také dojde ke spolupráci hráčů spojujících se v protivníka dynamicky se rozvíjejícího se systému. Pokud ten má svoji pozici ustát, musí mít připravenou účinnou protihru.
- K tomu potřebuje mít dostatečnou představu o svých spojencích a o tom, jak je získat, a to ve všech oblastech, kde jsou generováni jeho protivníci.
K tomu konkrétní příklad: Takovým dynamickým subjektem bylo např. JZD Slušovice. Nedávno byl při příležitosti výročí úmrtí jeho předsedy Františka Čuby rozšířen text, který ve stručnosti popisuje osud historicky významné iniciativy:
JZD Slušovice, později Agrokombinátu Slušovice byl to podnik s obratem přes sedm miliard ročně s ročním ziskem 850 mil. Kčs, což v té době byly nepředstavitelné peníze. Četné výpravy z celého světa se přijížděly přesvědčit na vlastní oči, jak takový ekonomický zázrak funguje uprostřed plánovitého socialistického hospodářství. Ing. Čuba se nikdy netajil tím, že jeho vzorem byl zlínský podnikatel Tomáš Baťa. Proto také zisk podniku přerozděloval do tří oblastí - mzdové fondy, fondy rozvoje podniku a do oblasti zdravotní a sociální péče. Mnozí se tehdy divili, jak je možné, že děti ze Slušovic tráví prázdniny u Jadranu nebo na Francouzské riviéře.V roce 1989 však přišel politický převrat zinscenovaný po domluvě mezi trockistickou KGB a americkou CIA, přičemž československá StB u nás pak tento převrat uskutečnila. Ing. Čuba chtěl v procesu privatizace národního hospodářství získat privatizované podniky výlučně pro domácí podnikatelské subjekty. Spolu s poradcem předsedy vlády doc. Nevařilem navrhoval akcie pro zaměstnance podniků, respektive vytvoření družstevního podílnictví v národních podnicích. Z hlediska našich nových přátel z USA na věčné časy nebylo žádoucí, aby nějaký československý subjekt byl ekonomicky úspěšný. Takže to Ing. Čubovi nakonec zlomilo vaz. K tomu ale bylo ještě třeba, aby prezident Václav Havel 21. srpna 1990 ve svém zlovolném emotivním projevu na Václavském náměstí vyslovil odsuzující verdikt: " ZA VŠĺM SE SKRÝVAJĺ CHAPADLA NEVIDITELNÝCH MAFIĺ, KTERÉ SE SNAŽĺ KŠEFTOVAT S MAJETKEM, KTERÝ JIM NEPATŘĺ, USTAVUJĺ PODEZŘELÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI A HLEDAJĺ CESTY, JAK ULĺT NELEGÁLNĚ ZĺSKANÝ KAPITÁL. KRAJNĚ TEMNÉ SLUŠOVICKÉ ŽILKY NENÁPADNĚ PRORŮSTAJĺ CELÝM NAŠĺM POTRAVINÁŘSTVĺM". Havlovi šlo o to, aby "privatizace" u nás, ve smyslu rozkradení a devastace, se zúčastnil pouze západní kapitál. Následující den, po tomto odsuzujícím projevu zednáře Havla, odstoupil Ing. Čuba z funkce předsedy JZD Slušovice. Ale tím to neskončilo. Havel měl v úmyslu vymazat tento komunistický zázrak z myslí občanů, a tak podnikal další kroky. V roce 2004 vyhlásil soud konkurz na Čubovu společnost Agro Avan. Další podraz se chystal a Čuba to už tenkrát věděl. Podal proto žalobu na neznámého pachatele. Policie však případ ihned odložila a právníci Ing. Čuby neuspěli, jak jinak, ani u Ústavního soudu. Už v roce 1990 byl Ing. Čuba odsouzen na rok vězení s tříletou podmínkou za umožnění vzniku soukromých kont z banky družstva. A teprve v roce 1998, kdy s požehnáním státu dostávali zloději zelenou, byl Čuba zproštěn obžaloby. /Ing. Petr Kubišta učitel odborných předmětů VOŠ a SŠT Česká Třebová/
- I dnes existuje řada oblastí, kde existují podmínky pro hry výše uvedeného typu (hry, v nichž se vyplatí kooperovat). A jedná se o velmi důležité oblasti, které mohou pozvednout celou naši zemi na vyšší úroveň, např.
* Zapojení vzdělávací, zdravotních či lázeňských služeb ve spolupráci s firemní kulturou vybraných firem do procesu motivovaného dobrovolného prodloužení produktivního uplatnění člověka.
* Propojení univerzit, např. na úrovni fakult, s firemní praxí prostřednictvím komplementárních tvůrčích týmů a výchovně vzdělávacích aktivit fakulty k vytváření těchto týmů.
b) Kdo zná, jak se ve volebních štábech "peče" volební kampaň, má určitou představu o tom, jak těžké je alespoň částečně využít tento výsledek teorie (který prezentujeme jen zkratkovitě, v odkazech je podrobně popsán a zdůvodněn) v současné volební kampani. Ale také se může pokusit o to, aby si vytvořil představu, jak by volební kampaň založené na prezentování konkrétních projektů využívající možnosti vzájemně výhodné spolupráce mohla zapůsobit. Uvidíme, jaké zkušenosti v této oblasti získáme. Kdokoli získá poznatky v dané oblasti (formou diskusí na dané téma) a podělí se s nimi, velmi pomůže. Každopádně platí, že bez toho, abychom šli touto cestou, se kupředu nic moc nepohne.
c) Jen stručně k významu dalších přínosů teorie:
- Pochopení podstaty změny, o kterou jde (nikoli znárodnění, ale proces srovnatelný s průmyslovou revolucí, jak jsme popsali v 2. bodu). Tady asi také moc nepostoupíme, protože setrvačná ortodoxie typu "likvidace vykořisťování formou znárodnění" bude ještě dlouho přetrvávat. A jako slepá ulička se na tomto ještě dlouho bude levicové hnutí štěpit, kdy o tom, jak udělat to, co se udělat nedá, se budou vést sterilní spory a vznikat sekty. Trochu může pomoci to, že došlo k významnějšímu posunu vznikem hnutí STAČILO! s účastí funkční (mediálním mainstreamem nezmanipulované) části SOCDEM, které se daří hájit historickou kontinuitu strany a získávat i dostatečnou veřejnou podporu.
- Akcent ve volební kampani na problematiku skutečné penzijní reformy, na zvýraznění skutečného antagonismu mezi vynuceným administrativním prodloužením doby odchodu do penze na jedné straně a na straně druhé motivovaným prodloužením dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích, o kterém zde již byla řeč, se do volební kampaně může promítnout. Uvidíme, v jaké míře se to podaří. Umožnilo by to dosáhnout toho, aby "prosákli" i další prvky.
d) Důležitou či přímo klíčovou roli sehraje to, jak "neviditelný" neformální volební aktiv bude aktivní a jak se "zviditelní" v každodenní komunikaci vedené nejen na sítích, ale i v běžném životě a na akcích pořádaných volebními subjekty.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
V Ráji (slovenském). Jedno z mých nejoblíbenějších míst. Tuto část dovolené jsem sice trávil v krásné přírodě, ale vyčlenil jsem ji na napsání několika důležitých článků a dokončení jedné monografie. Na výlety mně zbylo méně času, volil jsem trasy kolem dvou hodin. Jedna z nich byla na Zlenou horu nad začátkem Průlomu Hornádu. Věděl jsem, že na Zelné hoře bylo poslední sídlo posledních pozůstatků husitů po té, co opustili Spišský hrad.
Výhled z úpatí Zelené hory na Hrabušice. Kousek odsud je můj druhý domov.
Poslední velký husita. Petr Aksamit.
Jezírko na hranici mezi Slovenským rájem a Nízkými Tatrami.
Večer se s námi přišlo rozloučit sranče. Asi vědělo, že brzy ráno odjíždíme do krajů, kde jsem ještě nikdy nebyl.