Proč je zdánlivě neracionální chování racionálním. Existují různé typy her, každá z nich nám umožňuje vidět a pochopit realitu z různého zorného úhlu.
Celkem jsem od 25.1.2013 uveřejnil na tomto blogu již na 40 dílů seriálů, který doporučuji stáhnout a dle možností si postupně osvojovat teorii her jako bojové umění. Stojí to zato. A postupně se naučíme ještě víc.
V 16. dílu jsme se dopustili určitého zjednodušení. Ultimátní hru, kdy jeden z hráčů navrhuje rozdělení stokoruny (kdy nejmenší změnou v návrhu je 10 Kč) a druhý může přijmout navržené rozdělení (v tom případě se podle jeho návrhu podělí) nebo odmítnou (v tom případě žádný z nich nebude mít nic) jsme popsali maticí:
|
Hráč 2 |
||
Navrhne rozdělení: |
Strategie 1 Přijme |
Strategie 2: Odmítne |
|
Hráč 1 |
S1 0:100 |
0:100 |
0:0 |
S2 10:90 |
10:90 |
0:0 |
|
S3 20:80 |
20:80 |
0:0 |
|
S4 30:70 |
30:70 |
0:0 |
|
S5 40:60 |
40:60 |
0:0 |
|
S6 50:50 |
50:50 |
0:0 |
|
S7 60:40 |
60:40 |
0:0 |
|
S8 70:30 |
70:30 |
0:0 |
|
S9 80:20 |
80:20 |
0:0 |
|
S10 90:10 |
90:10 |
0:0 |
|
S11 100:0 |
100:0 |
0:0 |
.
K tomu jsme uvedli, že Hráč 1 má 11 strategií, tj. 11 návrhů, jak stokorunu rozdělit a Hráč 2 má jen dvě strategie – přijmout či nepřijmout navržené rozdělení. Z hlediska problematiky, které jsme se věnovali (upozornili jsme na kontext hry, v důsledku kterého někdy zdánlivě neracionální chování je racionálním) tato nedůslednost nehrála roli. Zavádějící však může být uvedené zjednodušení v tom případě, kdy si chceme udělat představu o tom, jak probíhá hra, ve které hráči neuplatňují své strategie v jednom časovém okamžiku. Je to případ, kdy hru můžeme chápat jako posloupnost tahů, v nichž hráči reagují na předchozí tahy protihráčů. Zdánlivě malá odlišnost má i v našem jednoduchém případě dramatické důsledky.
Hráč 1 má i v tomto případě 11 strategií, protože již nereaguje na to, co učiní Hráč 2. Strategií (jednou z mnoha) Hráče 2 je však jeho odpověď na každý možný tah Hráče 1. Tj. ke každé strategii, kterou zvolí Hráč 1, musí mít Hráč 2 odpověď. Chceme-li popsat kteroukoli ze strategií, kterou má Hráč 2 k dispozici, musíme zadat, co udělá jako odpověď na uplatnění kterékoli strategie Hráčem 1.
Úloha k zamyšlení 1(16.1)
Kolik strategií Hráč 2 má?
Popis hry v rozvinutém tvaru
Odpověď na otázku zformulovanou v úloze 1(16.) ponecháme do dalšího pokračování. Nyní si ukážeme, jak lze poměrně názorně hry tohoto typu popsat. K tomu používáme graf zvaný Strom. Ten ukazuje to, jak se jednotlivé možnosti větví, jaké tahy má k dispozici každý hráč a jaké jsou důsledky jeho rozhodnutí. (Název grafu Strom je odvozen právě od větvení jednotlivých možností.)
Graf 1: Vyjádření hry v rozvinutém tvaru prostřednictvím grafu Strom
Ukážeme si to na příkladu hry NIM. Hra NIM je hra pro libovolný počet hráčů. Hráči postupně, po tazích, odebírají herní kameny (např. sirky) z několika hromádek a to tak, že musí vzít vždy minimálně jeden kámen. Maximální množství odebraných kamenů není omezeno, musí však být splněna podmínka, že hráč, který je na tahu a kameny odebírá, smí odebírat pouze z jedné hromádky. Hráč, který odebere poslední kámen, prohrál. Příklad uvažuje hru typu 2x2, tedy dva hráče a dvě hromádky, v každé z nich dva kameny.
Graf 2: Hra typu NIM
Ať již Hráč 1 vezme z kterékoli hromádky jednu nebo dvě dvě sirky, Hráč 2 má vítěznou strategii:
- Pokud Hráč 1 vezme jednu sirku ze kterékoli hromádky, vezme Hráč 2 dvě sirky z druhé hromádky a poslední sirka zůstane na Hráče 1, který tím prohrává.
- Pokud Hráč 1 vezme dvě sirky ze kterékoli hromádky, vezme Hráč 2 jednu sirku z druhé hromádky a poslední sirka zůstane na Hráče 1, který tím prohrává.
Pokud bude Hráč 2 hrát přesně, hru při uvedeném zadání, vyhraje. Na této hře je zajímavé, že hráč, který začíná, má smůlu – při přesné hře svého protivníka prohraje.
Úloha k zamyšlení 2(16.1)
Kdo vyhraje, pokud budou 3 hromádky a v každé hromádce 2 sirky?
Vyjádřete tuto hru prostřednictvím grafu Strom (právě to vám pomůže najít řešení).
(Pokračování)