Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/33

Z určitých důvodů daných některými taktickými aspekty prezentace teoretických výsledků využitelných při orientaci v současné turbulentní době uveřejňuji na pokračování pracovní verzi konceptu učebnice ekonomie produktivní spotřeby. Zde je 1. díl:

https://radimvalencik.pise.cz/12711-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Experimentální mikroučebnice nové ekonomie:

Ekonomie produktivní spotřeby – část 33.

Příloha: Laboratorní práce

Metodika řešení problematiky prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění

dle individuálních možností a konkrétních podmínek

Etapa 6

Stručné shrnutí a navazující úkoly:

a) Investičních příležitosti v oblasti prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění dle individuálních možností a konkrétních podmínek mají několik dimenzí odlišujících se:

- Poskytovatelem produktivních služeb, který je generuje a využívá.

- Primárními a indukovanými (tj. těmi, které lze využívat okamžitě a které jsou využíváním těch, které lze realizovat okamžitě, generovány).

- Některé investiční příležitosti v této oblasti vznikají jako synergický efekt těch, které jsou realizovány jako primární.

- Podle toho, zda přinášejí okamžité efekty, nebo efekty až s menším či větším odstupem času.

- Zda je k jejich realizaci nezbytná vnější autorita, která vyhodnotí jejich přínos a na základě toho rozdělí jejich efekty, nebo zda lze navrhnout obecně platná pravidla pro fungování mechanismů, které jejich efekt rozdělí.

Úkol 8.1:

Sestavte co nejúplnější výčet investičních příležitostí v této oblasti a pokuste se jej vhodně strukturovat.

(Odpověď je v dalším pokračování)

b) Rozdělení efektů musí splňovat podmínky konvergence zájmů, monotonie rozdělení navýšených výnosů, neutrality pozičního investování, finanční samonosnosti.

Úkol 8.2:

Pokuste se podrobněji tyto podmínky popsat tak, aby bylo každému zřejmé, o co jde.

(Odpověď je v dalším pokračování)

c) Je důležité mít nejen představu o tom, co lze udělat ihned a jaké to bude mít konkrétní efekty, ale i o celé perspektivě procesu změn v této oblasti.

Úkol 8.3:

Jak to souvisí s nutností mít program kaskádového generování investičních příležitostí?

Úkol 8.4:

Prostřednictvím jakých veličin vyjádřit ekonomické efekty využití jednotlivých typů investičních příležitostí v oblasti, kterou se zabýváme?

Poznámka:

Postoupili jsme dostatečně daleko, abychom se po vyřešení úkolů 8.1-8.4 mohli pokusit prizmatem stávajících výsledků v dané oblasti přejít ke konfrontaci toho, co říká teorie, s tím, co se aktuálně odehrává v praxi. Jak říkal s oblibou Goethe – šedá je teorie a zelený je strom života. Proto v návaznosti na řešení uvedených úkolů položíme další otázku. V logice věci je vhodnější položit ji jako strukturovanou než jako několik navazujících otázek.

Úkol 9:

Jak souvisí teoretický koncept, který v rámci laboratorního cvičení k dané problematice vytváříme, s aktuálním děním? Konkrétně:

a) Projevuje se nějak rozdíl mezi Fialovou a Babišovou vládouv přístupu k této problematice?

b) Došlo k nějaké konfrontaci mezi restriktivním a perspektivním přístupem v této oblasti?

c) Jak hodnotit návrhy, se kterými přichází Babišova vláda:

- Jsou krokem vpřed?

- Jsou dostatečné?

- Splňují podmínky kladené na rozdělení efektů?

- Vycházejí z dostatečně vyjasněné představy o perspektivě procesu změn v dané oblasti?

(Odpověď je v dalších pokračováních)

Úkol 10:

Úkol na závěr: Jak vyhovět požadavku mít program kaskádového generování investičních příležitostí?

(Odpověď je v dalších pokračováních)

K tomu:

Jedná se o požadavek zásadního charakteru. Buď změny v oblasti, kterou se zabýváme, iniciují změny v navazujících oblastech, nebo mohou uvíznout a na základě zneužití různých okolností být zvráceny.

(Pokračování)