Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/53

Připomínky a dodatky AI ke konceptu učebnice

Ekonomie produktivní spotřeby – část 16.

Arnošt Zeman si dal práci a "prohnal" postupně zveřejňované díly učebnice AI. Nejdřív požádal o připomínky a následně o úpravu. Nebylo by patrně příliš šťastné hned po uveřejnění původní verze uveřejnit upravenou. Změny nejsou tak zásadní. Je stojí za to vybrat a komentovat některá doporučení a některé navržené úpravy, protože to lépe umožní pochopit to nové, s čím učebnice přichází.

Důležité je přečíst si část 1., kde je výchozí model s komentářem vylepšeným AI (a podstatně srozumitelnějším, než byl můj).

AI: Některá technická doporučení

a) Nahradit ostré "hranice přijatelnosti" pojmem toleranční pásmo

Namísto implicitního ano/ne rozlišení:

•          oblast jednoznačně přijatelná

•          oblast jednoznačně nepřijatelná

•          přechodová (neurčitá) oblast

Formálně:

•          přijatelnost není binární, ale pravděpodobnostní funkce

•          pravděpodobnost akceptace je funkcí:

o          absolutní výplaty,

o          relativní pozice,

o          očekávání budoucích her,

o          interpretace změn pravidel.

To umožňuje empirii, testování i dynamiku.

b) Explicitně rozlišit individuálního hráče vs. kolektiv

Text to správně naznačuje, ale nedotahuje důsledky.

Navrhujeme doplnit:

•          definici rozhodovacího pravidla R kolektivu:

o          většinové hlasování,

o          veto menšiny,

o          leadership,

o          koaliční vyjednávání.

Teprve poté má smysl mluvit o "oblasti přijatelnosti kolektivu".

Věta "Obecně platí, že postupná procentuální změna výplat ve prospěch druhého hráče snižuje důvěru..." je příliš silná a neekonomická, jak správně upozorňuje komentář.

Navrhujeme ji nahradit podmíněným tvrzením:

Důvěra neklesá kvůli změně výplat samotné, ale kvůli interpretaci této změny.

Konkrétně důvěra klesá tehdy, když je změna vnímána jako:

•          systematický posun pravidel,

•          porušení reciprocity,

•          statusová degradace,

•          jednostranná externalizace rizika.

Naopak nemusí klesat, pokud je změna chápána jako:

•          investice do budoucí spolupráce,

•          kompenzace rizika,

•          součást stabilního institucionálního rámce.

Co bychom z komentáře přímo integrovali do textu:

1.         Pravděpodobnostní přijatelnost místo ostré hranice

→ okamžitě zvyšuje analytickou hodnotu modelu.

2.         Explicitní rozhodovací pravidlo kolektivu

→ bez něj nelze hovořit o "oblasti přijatelnosti hráče".

3.         Podmíněné tvrzení o poklesu důvěry

→ nahrazení "obecně platí" formulací "za určitých podmínek".

4.         Oddělení popisu a normativního jazyka

→ zabrání tomu, aby se model změnil v netestovatelnou metaforu.

Jednovětá syntéza (v duchu učebnice, ale zpřesněná):

Pokud se opakovaný posun rozdělení přebytku jeví jako systematické zhoršování relativní pozice jedné strany, zejména je-li interpretován jako změna pravidel nebo porušení reciprocity, zužuje se toleranční pásmo přijatelnosti, mizí překryv mezi oblastmi obou hráčů a roste pravděpodobnost konfliktu.

Tato věta:

•          je ekonomická,

•          je behaviorálně kompatibilní,

•          je testovatelná,

•          a je plně slučitelná s dosavadní konstrukcí učebnice.

K tomu:

Rozumné připomínky. Je zapracováno v nové verzi učebnice. Přispívá i  v této podobě k lepšímu pochopení problematiky. Důležité je dodat snad jen  to, že i při řešení problematiky "rozhodovacího pravidla v kolektivu" (který může být v některých aplikacích chápán jako jeden z hráčů) je třeba uvážit i roli "vnitřního pozičního investování", resp. to, že poziční investování má hierarchickou strukturu.

(Pokračování)