Jedno z nejvíce pohodových a snad i nejkrásnějších míst na světě. Na dohled odsud bojoval dědček v 1. světové válce.

Pozná někdo podle následujících foto, jak se jmenuje poloostrov, na který jsem zamířil? A ve které zemi jsem?

Foto 1: Pohled přímo z verandy našeho penzionu. To modré vzadu je skutečně moře. A za ním jsou při jasném počasí vidět místa, kde dědečk bojoval. Ve vesnici vpravo nahoře bylo za 2. světové války velitelství partyzánské armády.

Viditelnost dnes není dobrá, ale v dálce lze tušit velké město. Byl to největší rakousko-uherský přístav. Dnes tam působí Václav Bělohradský. Ale je to již jiná země než ta, ve které je náš penzion.

A toto je pohled ze stejného místa, ale na druhou stranu. To je jedna z nejkrásnějších roklí, jaké znám. Je na hranici s další zemí a té patří i kostelík nahoře. Dříve byla země, ve které jsem, a ta, která začíná kopci na tomto foto, spojena v jedno království a později jednu federaci. Pak to byly samostatné státy a od letošního roku patří obě ke stejné unii.

Foto 4: Vinice, za kterými se zvedají vysoké kopce či hory. Nejoblíbenější víno zde se nazývá refošk.

(Pokračování)