Zbytek letošní dovolené trávím v Turecku – v okolí Antalye. Výjezd s jedním přespáním jsme si udělali i do Pamukkale, což je neuvěřitelně nádherné místo, navíc plné antických památek. V Turecku jsem potřetí a vždy nadšen. Krásná, zajímavá, přátelská a dynamická země.

Někdy si říkám, že by stálo zato připravit studijní směr "Turecké hospodářství – včera a dnes" na naší univerzitě (VŠFS). Myslím si, že by se našlo dost zájemců denního i kombinovaného studia. (Pokud mě někdo ze zájemců o takové studium, příp. sympatizantů podpoří, pustím se do toho.)

Vybírám nejzajímavější zážitky. Bedlivě cenzuruji, protože vše, co jsem během týdne viděl, by vydalo na celý rok.

Osmnáctý díl seriálu je o výrobě ručně vázaných koberců. Zastavili jsme se tam na zpáteční cestě z Pamukkale do Antalye.

Foto 1: Impresionistický obraz? - Ne. Ručně tkaný koberec.

Foto 2: Když se rozjela, byla lepší než Korabelnikovová.

Foto 3: Pán, který nás provází, je z Jižních Čech. Tady našel druhý domov v období poznáívacích zájezdů.

Foto 4: Tady se nám předvádí přípravu přírodních barviv. Pán je Turek, ale mluví velmi zábavnou a zcela srozumitelnou češtinou. Všechny nadchnul.

(Pokračování)