Vracím se k příjemné části letošní letošní dovolené, kterou jsem ztrávil v Turecku – v okolí Antalye. Výjezd s jedním přespáním jsme si udělali i do Pamukkale, což je neuvěřitelně nádherné místo, navíc plné antických památek. V Turecku jsem potřetí a vždy nadšen. Krásná, zajímavá, přátelská a dynamická země.

Někdy si říkám, že by stálo zato připravit studijní směr "Turecké hospodářství – včera a dnes" na naší univerzitě (VŠFS). Myslím si, že by se našlo dost zájemců denního i kombinovaného studia. (Pokud mě někdo ze zájemců o takové studium, příp. sympatizantů podpoří, pustím se do toho.)

Vybírám nejzajímavější zážitky. Bedlivě cenzuruji, protože vše, co jsem během týdne viděl, by vydalo na celý rok.

Na cestě z Pamukkale zpět do Antalye jsme se zastavili v továrně na koberce a ještě před návratem do hotelu na vyhlídce u vodopádu v Antalyi.

Foto 1: Pán z Turecka nám vysvětluje, jak se získává hedvábné vlákno z uvařených kokonů (nesplést písmenko - kokon = uvařený zámotek bource morušového).

Foto 2: Hedvábná příze slouží k výrobě nejdražších koberců.

Foto 3: Vodopády s hlavou Atatürka, Otce Turků.

Foto 4: Ještě jednou zpovzdálí.

(Pokračování)