Vrátil jsem se z týdenní konference v Bulharsku. Na jedné straně potvrdila obecný trend, že vědu o společnosti dnes spíše "vykazujeme", než abychom ji zaměřili na aktuální problémy, ale na druhé straně také to, že si tento problém vědci uvědomují a přemýšlejí, co s tím dělat. Aby se situace změnila, ale oni přitom "nevybočili z řady". Takže to ještě nějakou chvíli potvrvá, než dojde ke změně. Diskuse v kuloárech a v rámci společenského programu tak byly mnohem zajímavější, že to, co se odehrálo v rámci "povinného programu". Nejvíce mě potěšil zájem o koncept hry typu TITANIC, kterému se nyní věnuji. Přestože na půdu "seriózní" konference se zatím ještě jaksi "nehodí".

Přináším pár zážitků z toho, co jsem viděl a zažil mimo konferenci. Do sedmého dílu jsem zařadil obrázky z místní přírody, kterou cizinci skoro nenavštíví.Také uvidíme, co se běžně nevidí.

Foto 1: Moc pěkné místo.

Foto 2: Kdo by čekal v tak suché krajině tak krásný potok?

Foto 3: Tady bych chtěl mít haciendu.

Foto 4: Odsud před nedávnem vylezly malé želvičky. Ano. Takto vypadá želví hnízdo. Všimněte si kožovitých zbytků vajíček.

(Pokračování)