V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji na pokračování významný příspěvek Prof. V. Čecháka věnovaným komplexnímu pohledu na problematiku role vzdělání v současných podmínkách.

Konference proběhla úspěšně, bližší informace viz:
https://radimvalencik.pise.cz/2954-reformy-303-zprava-o-konferenci-lk.html

Charakter a funkce vzdělání v kontextu současného vývoje. – 5. část

Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.

Společenská prestiž a otázka zájmu mladé populace o studium "technických" oborů

Ve střední Evropě, zejména v zemích s rozvinutým strojírenským, elektrotechnickým a chemickým průmyslem, k nimž jak bývalé Československo tak i nynější, jak Česká tak i Slovenská republika patří, mělo studium na vysokých technických školách (ale i na středních průmyslových školách) tradičně relativně vysokou společenskou prestiž, což výrazně a pozitivně ovlivňovalo zájem mladé generace o studium na těchto školách. Podobně vysokou prestiž měly i technické profese, zejména ty, které vyžadovaly vysokoškolskou kvalifikaci. K této skutečnosti se připojila i okolnost, že vysokoškolské studium až do počátku 90. let minulého století absolvovalo přibližně 8% dané populace, a tedy vysokou společenskou prestiž mělo již vysokoškolské vzdělání "samo o sobě". V této době byl rovněž podíl studujících na vysokých školách technického směru z celkového počtu vysokoškoláků výrazně vyšší než na počátku našeho století.

Je všeobecně známo, že od r. 1990 došlo k výraznému růstu počtu studentů vysokých škol.^[1] V této době došlo, i když ne k tak výraznému, růstu počtu žáků středních škol.^[2] Počet studujících na "technických" vysokých školách v této době vzrůstal rovněž, ale podstatně méně, než na oborech ekonomických a humanitních. Všeobecně převládl názor, že "není umění vyrobit, nýbrž prodat". Tato teze byla zdůrazňována i "nastupující" podnikatelskou generací 90. let minulého století. Na "společenskou prestiž" i zájem o studium technických oborů a tím i budoucí uplatnění v technických profesích měla svým způsobem negativní vliv i "restrukturalizace" průmyslu, která "uvolnila" řadu pracovníků některých tradičních technických profesí. Naproti tomu rozvoj bankovního sektoru, vznik soukromého podnikání většinou v oblasti obchodu a služeb vytvořil značný prostor pro uplatnění pracovníků s ekonomickou kvalifikací. Podobný vývoj počtu studentů (a tím i absolventů) technicky orientovaných vysokých škol pokračoval i v následujících letech. Jestliže souhrnný počet absolventů oborů "ekonomie" a "pedagogika, učitelství a sociální péče" v letech 2001 až 2013 byl 152 254, byl v téže době počet absolventů technických oborů (elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, strojírenství a strojírenská výroba) pouze 35 041^[3], tedy více než 4,3 krát nižší.

V posledních letech (od r. 2012) sice dochází k určitým změnám, daným jak populačním vývojem (celkový pokles počtu studujících), tak postupným růstem zajmu o studium technických oborů. Následující tabulka ukazuje vývoj počtu (zapsaných) studentů ve vybraných studijních oborech.^[4]

Studenti evidovaní jako zapsaní v r. 2010 jsou studenty prvního ročníku v ak. roce 2010/2011.

Své studium (za standardních podmínek) zakončí v ak. roce 2014/15, tj. v polovině r. 2015 dle předpokladu vstoupí na trh práce.