Do letošního seriálu o reformách zařazuji několik poznámek Jana Roučky (studenta VŠFS) k problematice tzv. 4. průmyslové revoluce, resp. Průmyslu 4.0. Navazuje na dříve publikované poznámky, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/3172-r2016-017-roucka-o-prumyslu-4-0.html

Ekonomické důsledky Průmyslu 4.0

Jan Roučka

Produktivita práce by po čtvrté průmyslové revoluci měla vzrůst o třetinu. Průměrný růst produkce na obyvatele v Evropě byl v osmnáctém století 0,2 %, v devatenáctém 1,1 % a ve dvacátém 1,9 %. Růst produktivity byl ve skutečnosti ale ještě vyšší, protože průměrná pracovní doba na osobu značně poklesla. Protože by naše produktivita, a tím pádem i produkce na obyvatele měla vzrůst ještě více, jedním z logických kroků by bylo další zkrácení pracovní doby tak, jako se to v současnosti děje třeba ve Švédsku. Další možností je přesunutí spotřebitelů ke kvalitnějšímu zboží, což by s sebou v některých odvětvích paradoxně přineslo odklon od fordismu.

Průmysl 4.0 přinese výrobu s (téměř) nulovými mezními náklady, jak se domnívá americký ekonom a sociolog Jeremy Rifkin. To v praxi znamená, že nejvyšší náklady spojené s výrobou, budou ty potřebné na postavení výrobního zařízení. Pokud by se nám podařilo implementovat zásady cirkulární ekonomiky a úspěšně přeorientovat energetiku na obnovitelné zdroje, náklady na další vyrobenou jednotku by v plně automatizovaných továrnách mohly být skutečně téměř nulové.

Vyšší bohatství společnosti by mohlo vytvořit podmínky pro zaměstnanost, více práce ve veřejném sektoru, neziskových organizacích a pro sociální práci.

Všeobecně zmíněný proces povede k optimalizaci produkčního řetězce (inplementace cirkulární ekonomiky)

Zdroje:

1. KORBEL, Petr. Průmyslová revoluce 4.0: Za 10 let se továrny budou řídit samy a produktivita vzroste o třetinu. Hospodářské noviny [online]. 2015-05-17 [cit. 2015-09-20]. Dostupné online.
2. PIKETTY, Thomas. Kapitál v 21. století.. 1. vyd. Praha : Euromedia Group, k. s., 2015. 664 s. ISBN 978-80-242-4870-7. S. 110.
3. https://www.mpo.cz/dokument160232.html

https://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1594429-experiment-ve-svedsku-kratsi-pracovni-doba-stejna-prace-i-penize

K tomu moje drobná poznámka:

Nejdůležitější otázkou je, kde se tímto vývojem vytvoří nové příležitosti pro specificky lidské produktivní a produkční aktivity. Podle J. Roučky (i dalších) "vyšší bohatství společnosti by mohlo vytvořit podmínky pro zaměstnanost, více práce ve veřejném sektoru, neziskových organizacích a pro sociální práci". Podle mě to bude právě oblast produktivních služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu (včetně řešení nesmírně závažného problému ekonomického, sociálního, kulturního apod. vyloučení). V důsledku působení produktivních služeb dojde k zásadnímu zvýšení intenzity šíření inovačních vlna a plnějšímu přizpůsobení společenského organismu na jejich důsledky.

(Pokračování dalším příspěvkem)