V rámci přípravné diskuse k 19. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání bedlivě sleduji připomínky k návrhu plně uzavřeného a plně zásluhového průběžného systému penzijního pojištění s jednotnou základní dávkou. Je jich tolik, že se nemohu vyjádřit ke každé zvlášť. Pokud někdo dá ucelenější kritický rozbor, rád jej zveřejním.
Dnes se budu věnovat otázce námitek spojených s globálním kontextem reforem:
Jednou z námitek vůči navrhovanému systému, že jdeme do příliš turbulentního období, než aby bylo možné realizovat takto rozsáhlé, zásadní a dlouhodobé projekty. Právě naopak:
1. Jak vždycky říkám, potřebujeme nejen program obrany, ale i program nápravy (dlouhodobé nápravy s jasnou vizí).
2. Tento projekt (z komplexu dalších, navazujících, které převedou ekonomický základ společnosti do oblasti produktivních služeb) je plně "šitý na míru" středoevropskému prostoru, který vyrostl z tradic rakouskouherské racionality a morality, z rakouskouherského ducha. A tento prostor se může vyznačovat značnou stabilitou i při velkých globálních turbulencích.
3. Jedním z nejvíce destabilizujících faktorů mohou být vyloučené skupiny obyvatelstva – vyloučené způsobem života (např. drogová závislost), krajní chudobou, návratem k tradicím nepřizpůsobeného života, příchodem z regionů (i kontinentů) s odlišným způsobem života. Právě vůči této vyloučenosti je potřeba postavit systematickou alternativu přitažlivé inkluze. Inkluze na základě realistické vize. Inkluze umožňující společenský vzestup v rámci většinové společnosti, kteří jsou současnými společenskými podmínkami vylučováni. Právě proto jde o stabilizaci systému sociálního investování a sociálního pojištění, které otevře prostor pro všechny, kteří budou mít zájem do těchto systémů vstoupit, ale které současně budou odolné proti všem tlakům nátlakového sociálního nárokování.
K tomuto připojuji odhad dalšího vývoje v našem středoevropském prostoru, který jsem před několika dny uveřejnil v trochu jiném kontextu v jiném článku, ale který je důležitý i z hlediska rozpracování komplexní a realistické vize:
Motto:"Shodli jsme se, že chceme mít silnou střední Evropu, musíme držet spolu. Chceme unii v Unii".(Hofer po návštěvě Zemana)
Je zcela realistické uvažovat o rozšiřování V4 o Rakousko a Slovinsko. Obnova rakousko-uherského ducha, která bude mít nejen ideový charakter, ale postupně se přetaví i do vytváření tomu odpovídajících institucionálních struktur, je patrně z řady důvodů neodvratná. Pokusím se uvést proč:
1. Degenerace současné vydíratelné a manipulovatelné euroreprezentace je proces, který nelze zastavit a který bude pokračovat poměrně rychle, povede k tomu, že se tato euroreprezentace bude chovat stále více agresívně a diskriminačně k těm zemím EU, které nepatří mezi "vyvolené" a které chápe jako země "druhé kategorie".
2. Hrubou chybou stojící v samotných ideových základech EU je, že nebyla adekvátně připomenuta zkušenost státních (v určitém smyslu i nadstátních) útvarů, které vzniku EU předcházely a na jejichž zkušenost mohla navazovat. Jde zejména o mimořádnou zkušenost Rakouka a později Rakouska-Uherska jako mnohonárodního, mnohojazykového, mnohonáboženského celku, který byl po staletí efektivně spravován. Na něj částečně navázala i bývalá Jugoslávie, jejíž zkušenost EU nejen nevyužila, ale aktivně se podílela na jejím zničení.
3. Přehlíženy jsou i mimořádně cenné historické zkušenosti (a to nejen ty institucionalizované, ale i hayekovsky rozptýlené a uchovávané na základě mezigeneračního přenosu ze vzdálenější a bližší minulosti) z koexistence s islámským světem a s přímým kontaktem s děním na Balkáně. Absence této zkušenosti u "vyvolených" zemí EU se projevuje zcela zřetelně.
4. Na integraci středoevropského prostoru výrazně ovlivněného rakousko-uherským duchem bude mít i vliv dění na Ukrajině, zejména pak vývoj nálad podstatné části ukrajinského obyvatelstva. Obyvatelstvo na Ukrajině pociťuje a bude stále intenzivněji a realističtěji pociťovat, kdo ho vyprovokoval do neuvážených dobrodružství nereálnými přísliby a jaké tím sledoval cíle, resp. komu tím sloužil. Pochopí, že od "vyvolených" zemí EU nemůže nic očekávat. Na rozdíl od toho obdobné historické zkušenosti, a to dokonce pod stejnými státními a nadstátními útvary se středoevropskými zeměmi v EU, mohou vést k podstatnému sblížení s institucionálními systémy, v nichž bude pokračovat rakousko-uherský duch.
5. Posilování spolupráce ve středoevropském eurounijním prostoru bude mít podstatný vliv i na vývoj v severní Itálii (Jižních Tyrolách) jazykově i jinak spřízněných s Rakouskem. A nepochybně umožní i Bavorsku provádět mnohem nezávislejší a mezinárodně významnější politiku.
EU nemusí zaniknout, může se postupně obnovit na mnohem zdravějším základě, přičemž současná zdegenerovaná euroreperezentace, která ztratilo schopnost vlastní reformy a ve které budou nahrazovány zprofanované figury ještě horšími, postupně vyšumí právě tak, jak rychle vyšuměla např. reprezentace bývalého Sovětského svazu.
K tomu viz celý článek:
https://radimvalencik.pise.cz/3826-sobotka-x-hofer-obnova-rakousko-uherskeho-ducha.html
(Pokračování reakcí na některé další námitky vůči navrhovanému systému)