Víkend jsem ztrávil v Brně. S odborným programem - pozvali mě na besedu k aktuálním otázkám. Využil jsem příležitost a zavítal na místa, se kterými mě vážou vzpomínky. Do Obřan, kde jsem prožil většinu dětství, a do botanické zahrady. Je malá, ale velmi dopře spravovaná. Překvapilo mě, kolik kytiček ještě vzdoruje rychle nastupující zimě.

Foto 1: Kýčovitě krásné chryzantény jsem zde čekal. Působí spíš hřbitovně, než přírodně. V přírodě jsem jejich obdobu nikdy nikde neviděl a také se jim na rozdíl od mnoha jiných druhů nepodařilo utéct ze zahrádek do přírody.

Foto 2: Lekníny se naposledy nadechují, aby se před zimou schovaly pod vodu.

Foto 3: Překvapením pro mě byla svěžest křehkých fuchsií, které nástup zimy zatím zcela ignorují.

Foto 4: A vřes erika? Ten se na zimu doslova těší. Právě teď rozkvété. Dolomiy jsou ho plné. Přežije zimu i ve vysokých polohách bez problémů, natož v brněnské botanické zahradě.

(Pokračování)