Názorově (i "pozičně") je "Česká pozice" úplně jinde než "Parlamentní listy". Občas se tam ale objeví článek, který stojí za to nejen si přečíst, ale i prostudovat. Platí to i pro článek Petra Pietraše "Německo: Volby budou ovlivněny i stárnoucí společností" z  17.9.2017.

Obsahuje soustu faktů a zajímavých úvah, aktuálních před německými volbami. Od počátku se mně však na článku něco nezdálo. To, co lze identifikovat spíše jako projev merkelovské servility vůči jádru současné globální moci vydává Pietraš nikoli za protitrumpovský, ale za protiamerický postoj, který má Merkelové v protiamerickém Německu získat body. Rozdíl naprosto zásadní.

Vyberu některé pasáže z jeho článku, na kterých to budu dokumentovat. A také tu pasáž, ze které je zřejmé, odkud tento Peitrašův postoj pramení. Považuje totiž za zcela samozřejmé, že je to Putin, kdo chce vyvolat válku s pobaltskými zeměmi, a že všechny konflikty vyvolal Putin. Ono jedno souvisí s druhým. Každopádně celý jeho obsáhlý článek stojí za přečtení, případně aspoň mnou vybrané pasáže, v nichž tučně zdůrazňuji to nejdůležitější a červeně k tomu činím poznámky:

...německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) v projevu prohlásila: "Doba, kdy jsme se mohli bezvýhradně spoléhat na ostatní, skončila, což jsem zažila v uplynulých dnech. Evropané musejí vzít svůj osud do vlastních rukou."

Projev vyvolal ve světových médiích komentáře, které v něm viděly – především ty americké – začátek odcizování Evropy a USA. Deník The New York Times dokonce napsal, že jde o tektonický posun v transatlantických vztazích. Naznačila však Merkelová, že éra světového řádu, jenž vznikl po druhé světové válce, končí? (Má se na mysli éra podřízenosti Německa a potažmo celé EU Spojeným státům.)

...v německých médiích se objevily články, v nichž odborníci a zaměstnanci ministerstev zdůrazňovali, že spolupráce s Američany bez problémů funguje a činnost výzvědných a vojenských služeb je bez ní nemyslitelná. (To měli tito odborníci pochopitelně pravdu, protože Německé zpravodajské služby jsou plně podřízeny enklávám amerických zpravodajských služeb, nad kterými americká administrativa ztratila kontrolu, ale patrně jim nedošlo, že v případě Merkelové šlo jen o protitrumpovský výpad, nikoli o to, aby se Německo vymanilo z pod kontroly výše uvedených enkláv, jejichž hlavním slouhou je Frau Merkel osobně.)

Projev Merkelové v pivním stanu v Bavorsku odměnili účastníci jednoho ze shromáždění před německými parlamentními volbami v neděli 24. září několikaminutovým potleskem. Merkelová obratně využila příležitosti a takticky se vyrovnala s několika problémy najednou, aniž by zmínila amerického prezidenta Donalda Trumpa a USA.

Za prvé, vyšla vstříc německému voliči a jeho antiamerikanismu. Za druhé, odzbrojila již poněkolikáté kandidáta sociální demokracie (SPD) na kancléře Martina Schulze, který si profesní kariéru vybudoval v Bruselu a téma evropské spolupráce je mu vlastní. Navíc, pokud by ji chtěl předstihnout v kritice prezidenta USA, musel by opustit politický střed.

A za třetí, vrátila se k osvědčenému použití krize k prohloubení evropské integrace. Trump a jeho vládnutí je výzva, na niž Evropané musejí reagovat jednotně – překonat rozdíly a ještě více se semknout proti hrozbám zvenku. Projev Merkelové souvisel i s tradiční německou kritikou USA. Nejeden člen generace roku 1968, která je dnes u moci, se totiž jako student zúčastnil demonstrací proti americkému imperialismu, na kterých se často objevovaly transparenty srovnávající válku ve Vietnamu s holocaustem.(Ano – vydávejme kritiku Trumpa, který se snaží vymanit z tlaku jádra současné globální moci /a je stále zřetelnější, že ta ještě není v Bílém domě/, vydávejme to za "protiamerický postoj", vyvolejme reminiscenci na slavné hnutí Nové levice v roce 1968 a pokusme se chcípající jádro současné globální moci udržet co nejdéle při životě: Vždyť právě toto je základní doktrína Frau Merkel.

Současné americké sankce vůči Rusku vyvolaly v Německu nevoli a v jeho ekonomické sféře si mnozí přejí, aby skončily co nejdříve. Odvolávat se na nespolehlivost USA je však poněkud paradoxní, protože kdo jiný než Evropané by měl vzít osud do svých rukou, pokud by odmítli vměšování do vlastních věcí.

Merkelová je pragmatička a má vizí vývoje Evropské unie, k jejímuž prosazení jí Trump slouží jako výhrůžka, jež má přimět ostatní členské země k prohloubení společenství...(Zdánlivě mazané, ale snadno prokouknutelné.)

Merkelová využila šok vyvolaný brexitem, v důsledku čehož si Němci opět začali uvědomovat klady evropského společenství.

...Problémem je i eurozóna a mezinárodní obchod. Společné dluhopisy členských zemí eurozóny jsou momentálně neprůchodné, protože Německo odmítá ručit za státní dluhy jiných zemí. Debata o nich je však natolik emotivní, že vše, co se vyjedná mimo společné dluhopisy, bude přijatelným kompromisem. A Německu se za podpory francouzského prezidenta Emmanuela Macrona může ve stínu této bouřlivé diskuse podařit prosadit vznik úřadu evropského ministra financí a jednotný rozpočet pro eurozónu.

... Německo dnes kritizuje demokratické deficity v Maďarsku a Polsku (rozuměj snahu těchto zemí vymanit se z politiky slouhovství současné globální moci), veřejně se distancuje od amerického prezidenta a vztahy s Tureckem jsou pod bodem mrazu. Berlín je stále častěji vystavován skutečnosti, že "více" Evropy v praxi znamená také více mezinárodní odpovědnosti.

...Podle průzkumu amerického think tanku Pew Research Center je 53 procent Němců proti pomoci východním státům NATO, jako je Estonsko, Polsko nebo Lotyšsko, v případě napadení Ruskem. To sice vyhledává konfrontaci a prezident Vladimir Putin často zmiňuje, že jeho země je atomovou velmocí, ale Německo usiluje o dobré vztahy s Moskvou, což má původ v době, kdy v Rusku vládl car, v Německu císař a oba byli bratranci...Tlak ekonomiky je úspěšný, což ukazuje společné prohlášení vedení CSU a Sdružení bavorského hospodářství: "Sankce se nesmějí stát trvalé. Přemýšlet jako v době dvou znepřátelených bloků je přežitek."Pregnantněji vyjádřili své sympatie k Rusku demonstrující, kteří při oslavě německého sjednocení v Drážďanech skandovali: "Merkelová na Sibiř, Putin do Berlína."

Liberální světový řád v čele s USA začal mít trhliny již za jejich předchozího prezidenta Baracka Obamy. Putinovo Rusko přešlo ke konfrontaci a začalo někdy více, jindy méně skrytě ovlivňovat členské země EU a NATO. A už jen z podezření Ruska z pokusu ovlivnit volby amerického prezidenta vyplývá, že liberální světový řád je ohrožen.

Obamova vláda reagovala na ruské provokace zdrženlivě nebo nijak, ať šlo o intervenci v Gruzii, znemožnění činnosti neziskových organizací, udělení azylu Edwardu Snowdenovi, obsazení Krymu či o vojenský zásah v Sýrii pod rouškou boje proti terorismu. Místo adekvátní odpovědi Obamova vláda projevovala dobrou vůli a například zastavila umístění radaru v České republice. Na rozdíl od studené války, která byla ideologickou konfrontací, totiž byla přesvědčena, že doba mezistátních konfliktů skončila a jen pár posledních nepoučitelných ruší globální harmonii. Válečné konflikty v sousedství Evropy a Putinova agresivita ale Evropanům ukazují jinou realitu. (Tak teď už je zřejmé, za koho a z jakých pozic kope Pietraš. A také, jaký trik na udržení politické mrtvoly, které patrně připadne role předstírat nezávislé vládnutí, vymysleli ti, co se snaží vyrobit "protiamerickou Merkelovou".)

...demografická změna se v parlamentních volbách 24. září neprojeví, protože skupiny s migračním pozadím buď ještě nemají německou státní příslušnost, nebo volební věk, ale ovlivní rozhodování stárnoucí populace německého původu, přičemž skupina voličů nad 70 let je největší a jejich volba bude mít dopad na následující generace, které se budou muset vyrovnat s jejími důsledky.

Německá společnost s většinou obyvatel nad 40 let je méně kulturně a technologicky dynamická – stárnoucí populace je mnohem méně ochotná ke změnám než mladší generace a snaží se udržet současnou situaci co nejdéle

...Generaci po druhé světové válce se ekonomicky vedlo nejlépe v německých dějinách. Žádná generace před ní ani po ní nezískala stejné ekonomické zázemí a blahobyt. Dnes, kdy dosáhla důchodového věku nebo do něj vstupuje, je její hlavní starostí zimní zahrada nebo výběr exotické země pro příští dovolenou, a globalizovaný svět, ve kterém chodce na pěších zónách zabíjejí teroristé či v němž je Donald Trump zvolen prezidentem USA se do těchto zaběhaných pořádků nehodí a je vytěsňován.

...Merkelová, která řeší problémy jejich odsouváním, se jim jeví přijatelnou volbou, protože se nikdo jiný nenabízí. Sociální demokracie totiž nebudí dojem, že je schopná řešit

Merkelová, která řeší problémy jejich odsouváním, se jeví přijatelnou volbou, protože se nikdo jiný nenabízí.

...Merkelová je však posunula natolik doleva, že na pravici vzniklo místo pro Alternativu pro Německo (AfD). (Ne, to není "posunem doprava", ale vyklizením politiky národní identity a evropské emancipace v důsledku připoutání k politice slouhovství vydíráním, pro které se toho nashromáždilo od zmíněného roku 1968 víc než dost – zdánlivý "ideový obrat" nebyl výsledkem morálních zrání, ale prachsprostého vydírání.)

...Ta byla na vrcholu v průběhu migrační krize, na čemž se podílela i kancléřka Merkelová, protože vítací kultura a fotografování s uprchlíky vyvolávaly dojem, že má cizí děti raději než vlastní. S ukončením migračního náporu a pocitu bezmocnosti ohledně ztráty kontroly státem začaly klesat i volební preference AfD. (Hlavní důvod omezené podpory AfD je, že se nedopracovala ke kvalitnímu a kvalifikovanému programu nápravy stavu – a bez toho to prostě nejde.)

Alternativa pro Německo se navzdory vnitřním sporům etablovala na německé politické scéně a zřejmě se nejen bez problému dostane ve volbách 24. září do parlamentu, ale může se i stát třetí nejsilnější stranou. Velkou neznámou jsou její voliči, protože v průzkumech toto své rozhodnutí nepřiznávají. Žebříčky nejprodávanějších knih však naznačují, že podpora AfD může být mnohem vyšší, než ukazují průzkumy – na prvních místech jsou dlouhodobě knihy, jež tvrdě kritizují Merkelovou a její migrační politiku. (Uvidíme, kolik AfD v jednotlivých spolkových zemí získá.)

Do parlamentu by se měla dostat také Svobodná demokratická strana, Zelení a levicová Die Linke. Zatímco FDP s charismatickým šéfem Lindnerem, již volí intelektuální část střední třídy a podnikatelé, je na vzestupu, Zelení ztrácejí podporu, protože nemají dostatek sympatických zástupců a jsou odtržení od společnosti. Ochrana životního prostředí, biopotraviny a obnovitelné zdroje energie sice nadále německého voliče oslovují, ale tato témata mají dnes v programu i ostatní strany a Zelení budí dojem, že nic nového nenabízejí.

Rozhodnutí Němců ve volbách 24. září bude ovlivněno stárnoucí společností, migrační krizí a rolí Německa v době globalizace, a především touhou po srozumitelném a přehledném světě. Angela Merkelová často říká, že k řešení, jež navrhuje, není alternativa, a proto je nutné ho přijmout. A z nedostatku jiných možností pravděpodobně ve volbách opět zvítězí. (Frau Merkel utrpí vítězství, které odsoudí k utrpení ji, Německo i země pod vlivem Německa.)

Merkelová potlačila ve své CDU vnitrostranickou debatu a vyhýbáním se jasné pozici zbavila její program ideového základu. Převzetím témat opozičních stran je pak nejen umlčela, ale i obsadila celý střed zleva a zprava, čímž vzniklo vakuum na obou okrajích politické scény a prostor pro extrémisty. (Potlačením vnitrostranické debaty a bezprogramovostí se může uvolnit prostor pro extrémismus, především se však uvolňuje prostor pro kvalifikovaný program a kritickou racionalitu v těch nejsvětlejších tradicích Německa.)

Zdroj: https://ceskapozice.lidovky.cz/nemecko-volby-budou-ovlivneny-i-starnouci-spolecnosti-pik-/tema.aspx?c=A170915_012011_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/5003-protiamericka-merkel-ne-jen-volebni-finta.html( (Pokračování)