Jít v neděli k polednímu do Brd nedaleko Prahy je hodně optimistické. Ale co dělat. V pátek jsem se vrátil z Portugalska. V sobotu jsem byl celý den na zajímavém semináři v Litoměřicích, kde jsem měl vystoupení spolu s dalšími moudrými lidmi, a tak jsem mohl jít až po mnoha druhých houbařích. Také aut kolem silnice z Řitky do Řevnic bylo naskládáno tolik, že ani nešlo zaparkovat. Tak jsem si vybral netradiční trasu začínající pod Kamennou a šel k Poustevnické studánce. Tak, abych měl alespoň zážitky z krásných výhledů do barvící se přírody.

Nakonec jsem našel čtyři překráné hřiby. Jeden ukážu dnes, další v následných pokračováních.  K tomu suchohřiby, kozáka, klouzky i první václavky. Celkem asi dvě kila.

Foto 1: První z krasavců.

 Foto 2: Taky krása. To by se člověk nasmál, kdyby požil. Ale pak by mu bylo hodně blbě.

Foto 3: Tato krása neublíží, ale očistí duši. Taky chci být jednou vysypán. Doufám, že potomci splní mé přání.

Foto 4: Při návratu z Portugalska jsem z letadla viděl, jak je areál přípražských Brd rozsáhlý. A což teprve pohled zevnitř!