Do seriálu o hledání vize zařazuji vybrané pasáže z podnětného příspěvku Jaroslava Šetka a Jiřího Aliny z Jihočeské univerzity, které dodali na 20. ročník naší konference Lidský kapitál a investice do vzdělání (abstrakt a literaturu uveřejňuji pro lepší orientaci v první části):
Dimenze teorie hodnoty lidského života v ekonomii veřejného sektoru – 1. část
Jaroslava Šetka Jiřího Alina
Úvod
Pojem "hodnota" je vícerozměrná. Částečně mohou pomoci odpovědi na okruhy otázek – pojetí hodnot, čím hodnoty jsou, pro koho jsou, co vytvářejí? Nástin rozsáhlých odpovědí na široké pojetí hodnot lze stručně shrnout do níže uvedených tvrzení:
Ø Hodnoty jsou to, čeho si skupiny stejně jako jednotlivci cení, váží a jsou ochotni pro ně se obětovat.
Ø Hodnoty jsou to, čím člověk zkrotil sám sebe.
Ø Hodnoty jsou výsledkem lidské práce.
Ø Jsou to vůdčí myšlenky daného společenství, které jsou jakýmsi rádcem lidského chování.
Ø Vznikají hodnotové systémy, které jsou součástí kultury, jež se podílejí na kontinuitě a svébytnosti národního společenství.
Ø Hodnoty jsou tedy poutem mezi předky, současníky a následovníky.(Smith, 2005)
Stejně tomu tak je i s teorií hodnoty lidského života, a to ekonomická, etická, filozofická, medicínská, teologická, právní, kriminologická, viktimologická apod. Proto k jejímu výkladu mohou přispět odborníci těchto věd, ale také profese, a to s přívlastkem pomáhající – lékaři, psychologové, záchranáři, kriminologové, viktimologové, sociální pracovníci, pedagogové, duchovní apod. Hlavní otázkou však je jaké je prvotní pojetí hodnoty lidského života. Určitě to není ekonomické. Odpovědi na otázky hledejme v etických a filozofických vědách. Avšak i tyto vědy přispívají k tvorbě lidského kapitálu. Ten je také hodnotou a nedílnou součástí kvality lidského života.
1. Metody
Článek je zpracován interdisciplinárním přístupem společenských a humanitních věd (zejména ekonomie, etika, filozofie, kriminologie, viktimologie.) Při zpracování je preferována aplikace analytických a komparativních metod .Hlavními východisky pro zpracování analýzy je hodnocení teoretických přístupů , a to širokým pohledem na uvedenou problematiku, se kterou zápolí teorie veřejného sektoru.
2. Výsledky výzkumu
Výchozí filozofie problému – od křesťanských etických konceptů k ekonomickým
Od období Velké francouzské revoluce se v Evropě traduje o vzácnosti, jedinečnosti a nevyčíslitelnosti hodnoty lidského života. Tato myšlenka se shoduje s kontextem eticko-teologické dimenze hodnoty lidského života. Ta vychází z Bible a podle ní je hodnota lidského života, stejně jako důstojnost a práva darem, který pochází od Boha.(Brass, 1991) Hodnota a práva člověka jsou daná z vnějšku, tj. nejsou člověku vlastní, ale pocházejí od Boha.V jazyce etické filosofie 18. století pojem "nezcizitelná" práva označuje taková lidská práva, kterých člověk nemůže pozbýt za žádných okolností, tj. dokonce ani v případě, že trpí nevyléčitelnou nemocí, senilitou či je v kómatu. Při vyřazení z aktivní činnosti – buď v důsledku nemoci nebo věku – neztrácí život žádného člověka hodnotu a smysl, ale i v této době může žít a jednat tak, že je to prospěšné pro jeho osobu i pro jedince z jeho blízkosti. Hodnota lidského života nezáleží na viditelných výsledcích, které je možné udávat ve veličinách stavu či toku, tedy přepočítat na kusy, změřit, zvážit, ba ani na tom, jak druzí členové společnosti hodnotí jeho život.
Často slýchané tvrzení, že lidský život má nevyčíslitelnou hodnotu. Tedy mnohokrát přesahuje hranice ekonomické dimenze. Proto každý život je hodnotný, bez ohledu na to, o jako se jedná sociální roli ve společnosti, zda se jedná o podnikatele, sociálně vyloučeného jedince ve stavu hmotné nouze, bezdomovce, vědce, lékaře, pacienta v terminálním stadiu, novorozence či starce. Opět: tak se to často říká a v podvědomí naší civilizace snad ještě tato představa potichu přežívá. Moderní bioetika se však vydala zcela jinou cestou a lze ji charakterizovat jako systematickou snahu o popírání doktríny o posvátnosti lidského života, spojenou – zřejmě historicky správně - s křesťanstvím. Nauka o posvátnosti lidského života tvrdí, že každý lidský život, bez ohledu na jeho modalitu (vývojové stádium, podmínky jeho realizace) je posvátný, což lze interpretovat v jazyce morálky. Posvátný život je život vnitřně hodnotný, jehož nositelé jsou členy nestratifikované morální komunity, v níž nelze rozlišovat mezi více a méně hodnotným životem. Tvrdíme-li, že lidský život má vnitřní hodnotu, vytyčujeme ho jako hodný morální ochrany, nepodléhající nahodilým rozmarům utilitaristického kalkulu: má-li někdo právo na život, je toto právo absolutní a nelze ho relativizovat vůči různým situacím a morálním kalkulům.
Vznik klasické politické ekonomie znamená současně i definitivní vznik ekonomie jako samostatné vědní disciplíny je spojován s klasickou školu politické ekonomie představující první ucelený a propracovaný teoretický systém na přelomu 18. a 19. století. S tímto obdobím také Evropu provázely napoleonské války (1803 -1815) s celkovou bilancí 3,2 – 3,6. milionů obětí. V této souvislosti rozvinul ekonomickou dimenzi teorie hodnoty lidského života v souvislosti s válečnými konflikty přední francouzský liberální ekonom Jean-Baptiste Say.(Say, 1803) Sledováním napoleonských válek stanovil teorii, že ztráta lidského života v ozbrojeném konfliktu znamená ztrátu bohatství země, neboť do lidského života se investuje. Sayova teorie má své opodstatnění, které lze doložit evidencí dopadů válečných konfliktů. Ta nasvědčuje i myšlenkové konstrukcí některých známých románů (např. u českého dramatika Karla Čapka v díle Krakatit nebo zakladatele žánru vědeckofantastické literatury Fancouze Julesa Verna v díle Vynález zkázy), jejichž společným znakem je nebezpečí zneužití vědy proti hodnotám lidského života. V duchu tohoto myšlenkového konceptu veškerý lidský pokrok – ekonomický, sociální, vědecký, technický a politický od středověku až po současnost, byl a je zaměřen hlavně na zdokonalování způsobů a prostředků k ničení stále většího počtu lidí ve stále se zkracujících časových intervalech. To mj. dokládá ve statistikách švýcarský vědec J. J. Babela. Podle jeho statistik se počet válečných konfliktů do 60. let 20. století odhaduje na 14 500, ve kterých zahynulo více než 3 miliardy lidí.(Šefčík, 1999)
Literatura:
BECKER G. S. (1971). The Economics of Discrimination. 2. vydání, Chicago: Univerzity of Chicago, 1971.
BECKER, G. S. 1997) Teorie preferencí. Liberální institut.
BISKUP, J., VOŘĺŠEK, V. (2005). Důchodové pojištění. 1. vydání. Praha: Eurolex Bohemia.
BRASS P (1991). Enthicity and Nationalism: Theory and Copararison, New Delbi, SAGE Publication, 1991.
Dlouhý, M., Fiala, P. (2007). Úvod do teorie her. Oeconomica.
HIGGS R. (2006) Politická ekonomie strachu. Praha.
LOCKE J. (2000).. Dopis o toleranci. vyd. 1. Brno: Atlantis.
LOCKE J. (1984). Esej o lidském rozumu. 12. vyd. Praha: Svoboda.
MARX, K. (1954) Kapitál I. SNPL, 1954.
MARX, K. (1958) Teorie o nadhodnotě I. SNPL, 1958.
SAY J. B, (1803) Traite d´economie politice, Paříž, 1803.
SMITH, A. (1958) Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. SNPL, 1958.
SMITH, A. (2005). Teorie mravních citů. Liberální institut, 2005.
ŠEFČĺK, V. (1999) Ekonomika a obrana státu. 1 vyd. Praha, AVIS.
Šetek, J. (2017). Bezpečnostní a ekonomické aspekty migrace v kontextu krize duchovních hodnot. Marathon č. 142 .
VOSTATEK, J. (2016). Penzijní teorie a politika. 1. vydání. Praha: C. H. Beck.
(Pokračování)