Tak mi na sklonku letošního roku vyšel rozhovor v Parlamentních listech. Zde je:
Vybírám z něj malou ukázku. Čtenář v něm najde i některé užitečné odkazy. Zde je ta slíbená malá ochutnávka:
Miloš Zeman má velkou šanci zvítězit již v prvním kole. Výzvy, aby Zeman nekandidoval tváří v tvář současným oficiálním preferencím prezidentských voličů, jsou trapné a svědčí o obavách i hlouposti těch, z jejichž úst vycházejí. To je, jako kdyby slabší běžci vyzývali soupeře, který má nejlepší čas na danou trať, aby neběžel, že to má marné. Co by si asi normální člověk o takových běžcích pomyslel? Třeba takový Drahoš, který už nyní hovoří o tom, že Rusové se pokusí volby zmanipulovat, a musela ho dokonce upozornit BIS, že mluví z cesty. To chceme takového prezidenta, když naše země jde do nelehkých dob?
...
Ať každý posoudí, co je větší nebezpečí – zda migrační vlny vyvolané cílenou destrukcí zemí, jako jsou Libye či Sýrie, a následnou ochranou i podporou ilegální (a kontaminované) migrace, nebo Rusko, které má zlomek vojenského potenciálu USA, natož všech zemí NATO. Mimo jiné – Rusko může dnes úspěšně vojensky a z čistě vojenského hlediska zasáhnout jen tam, kde má naprosto zásadní a dlouhodobou podporu místního obyvatelstva ruského původu, což není případ ani pobaltských zemí, ani naší země. Na rozdíl od USA, které za vynucené účasti jejích kompliců zasahují i řadu let v různých zemích proti vůli drtivé většiny obyvatelstva.
...
Havel sehrál nesmírně negativní roli v rozdělení státu. Začalo to tím, že z humanitárních důvodů – ve skutečnosti pochopitelně pod tlakem ze zahraničí – napomohl zlikvidovat zbrojní výrobu na Slovensku, kde uvolněný prostor okamžitě obsadily mocnější země. Tím ale vznikly desetitisíce nezaměstnaných. A pak šel provokovat se Schwarzenbergem a tehdejším ministrem průmyslu Dlouhým na náměstí SNP v Bratislavě. Incident odstartoval dělení Československa.
Nemyslím si, že by to tehdy byla jen jeho hloupost. Havel se vyznačoval žitím v sebeklamu, velkou mírou vlastního pokrytectví, která mu umožnila vždy, když bylo potřeba posloužit současné, naštěstí dnes už upadající globální moci, aby zdůvodnil použití globálního klacku dvojího metru v oblasti doktríny lidských práv. Proto se mu také dostalo maximálního globálního píár. A někteří tomuto píár podlehli. Naštěstí u nás stále více lidem dochází, o co jde. Proto hovořím o tom, že lidé se v dnešní těžké době spojují do skutečného mainstreamu nápravy stavu. Odštěpují se jen malé skupinky těch, kteří se nechávají manipulovat mediálním mainstreamem, který ovšem ztrácí svůj vliv.