Z hlediska procesu probouzení, vyzrávání a dospívání společenského vědomí a sebevědomí si pozornost zasluhuje zejména dění v ČSSD před sjezdem této strany 18 února. Dne 23. ledna jsem uveřejnil úvodní článek série věnované dění před sjezdem ČSSD zařazené do seriálu o hledání vize a významu vize a následně 30. ledna ho zařadil do této série, viz:

 

https://radimvalencik.pise.cz/5413-vize-098-uvod-k-serii-o-cssd.html

 

Tři navazující články se zabývají obecnou problematikou vztahu mezi teorií a praxí. Z hlediska dění v ČSSD jsou víc aktuální, než by se mohlo na první pohled zdát.

 

Analýza vztahu teorie a praxe – 3. část

 

1.2 Subjekty, které se podílejí na rozpracování teorie, které jsou jejími nositeli a které zabezpečují přenos do oblasti praktického užití

 

Subjekty, které se podílejí nebo mohou podílet na osvojování výsledků teorie a jejím přenosu do praxe, mají nejrůznější podobu:

 

- Stání instituce, které disponují mechanismy napojenými na institucionalizovaný výzkum a zavedené procedury uplatnění výsledků v praxi.

 

- Politické strany či hnutí a na ně napojené zájmové subjekty.

 

- Některé profesní organizace (zejména odbory).

 

- Nezávislá sdružení a spolky spjaté s osvětovou činností různého druhu.

 

- Média.

 

Všechny uvedené subjekty se mohou vzájemně propojovat a vytvářet tak synergické efekty. V dobách, kdy nazrál čas ke zlomu setrvačných tendencí na základě vygenerování a rozšíření inovovaného paradigmatu společenského dění výrazně roste význam sdružení a spolků spojených s osvětovou činností a alternativních médií. Prostor subjektů tohoto typu lze v současné společnosti zaplnit nejsnadněji, a to i přes různé restrikce ze strany ze strany držitelů stávající moci. Pokud má dojít k propojení teorie s osvětovou činností realizovanou prostřednictvím sdružení a alternativních medií, musí být teorie schopna vyložit své výsledky ve srozumitelné, populární podobě, aniž by se dopouštěla zavádějících zjednodušení. Cesta od poznatku vytěženého v rámci výzkumu k jeho srozumitelnému výkladu pro laickou, ale zainteresovanou veřejnost, není jednoduchá. Je to součást vědecké práce.

 

Pro pochopení dynamiky realizačního procesu (cest, kterými se může ubírat, i bariér, na které naráží a které musí překonávat) je důležité adekvátně reflektovat zájmový aspekt v rámci uceleného teoretického systému.

 

Pozitivní změna totiž předpokládá realizaci komplexu vzájemně provázaných reforem, které mají svoji logiku. Každá z reforem, které lze v určitých podmínkách realizovat, má své zájmové pozadí. Dotýká se zájmů určitých skupin. Více či méně bezprostředně, více či méně pozitivně. Pokud není osvětová činnost, která je nezbytnou součástí uplatnění teorie v praxi v přelomové době, dostatečně cíleně propojena s logikou reforem, nemusí se nic podařit. Setrvačnost institucí i politických hráčů a s tím související rigidita jejich postojů jsou dostatečně spolehlivou bariérou proti jakémukoli nedostatečně připravenému, nedostatečně komplexnímu pokusu o realizaci reforem.

 

V této souvislosti stojí za zdůraznění, že musíme rozlišit dva typy reforem:

 

- Ty reformy, které jsou projevem selhávání institucionálního systému a jsou pokusem ještě více podřídit většinovou veřejnost selhávajícím elitám, a to jak po stránce mocenské, tak formou tzv. "úspor" po stránce ekonomické. Je svým způsobem příznačné, že v určité době byly pod pojmem "reforma" chápána pouze úsporná opatření, tj. takzvaná "politika škrtů". Současné Řecko je typickou obětí takové politiky a ještě hodně dlouho zůstane velkým problémem celé EU.

 

- Ty reformy, které jsou součástí velmi komplexních proměn společnosti, jejichž výsledkem je to, aby rozvoj a uchování schopností člověka, jeho inovačního potenciálu (rozvíjeného a uplatňovaného prostřednictvím týmů) byl umocňování odvětvím produktivních služeb a aby tato odvětví byla těžištěm ekonomiky umožňující dynamický ekonomický růst využívající nevyčerpatelné bohatství přírody, v níž žijeme a jejíž jsme součástí.

 

Jinými slovy – jde o takové reformy, které na základě vyzrávání veřejného vědomí a sebevědomí vezme většinová společnost za své. Prostřednictvím politických subjektů, které se vytvoří v opozici vůči přežitému typu staré politiky a které budou mít v programu prosazování jejich realizace, pak vyvinou dostatečně účinný tlak na jejich realizaci. Mimo jiné – toto je nejméně konfliktní a nejméně bolestná cesta změn, které jednotlivé země čekají.

 

Z tohoto hlediska lze uvést konkrétní příklad odstartování reforem formou zavedení plně uzavřené a plně zásluhové nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění jako krok. Tento krok má oporu i v dostatečném zájmovém zázemí z následujících důvodů:

 

- Přináší těm, kteří do postgraduální nadstavby vstoupí, značné výhody.

 

- Okruh těchto osob není omezen žádnými diskriminačními bariérami.

 

- Fungování postgraduální nadstavby by přineslo prospěch všem osobám, které jsou napojeny na penzijní systém.

 

- Ti, kterých se změna týká nejbezprostředněji, jsou nejaktivnější a nezkušenější částí obyvatelstva a mají dostatečnou váhu k účinné podpoře změn. Tj. jedná se o případ "pozitivní zájmové skupiny".

 

1.3 Podmínky spojení teorie s praxí

 

Mezi podmínky spojení teorie s praxí patří zejména:

 

- Stav veřejného vědomí a sebevědomí podmíněný historickými tradicemi, stavem vzdělávacího systému, mediálním působením jak mainstreamových, tak alternativních medií.

 

- Míra polarizace společnosti a její příčiny, rolí tendencí ke sjednocování většinové společnosti na základě vývoje veřejného vědomí a sebevědomí směrem k chápání toho, o co jde a co dělat.

 

- Funkčnost institucionálního systému podmíněná historickým vývojem i mírou deformací vzniklých v důsledku neřešení problémů a parazitování na neřešení problémů.

 

- Mezinárodní situací, mírou schopnosti země hájit své zájmy, vývojem v okolních zemích z hlediska možností spolupráce při obraně národních zájmů.

 

Každá z uvedených oblastí souvisí s ostatními, vždy se jedná o míru pozitivních a negativních faktorů, které možnost teorie s praxí podmiňují. Pokud chceme odlišit podstatné od nepodstatného (což je vzhledem k množství faktorů nezbytné), je nutno vyjít z těch kroků spojení teorie s praxí, kterými lze zahájit nápravu stavu.

 

Na současném stavu poznání a zkušeností, kterými disponujeme, vycházíme z hypotézy, že prvním krokem je získání dostatečné podpory a opory ve veřejném vědomí a sebevědomí pro zavedení plně uzavřené a plně zásluhové postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění.

 

(Pokračování dalším příspěvkem)