Na zpáteční cestě z východního Slovenska, kde jsem trávil Velikonoce s částí naší rodiny, jsem se zastavil na Súľovských skálách. Zažil jsem zde nelítostný střet zuby nehty se bránící zimy a neúprosně nastupujícího jara. Na zemi sníh, který v noci napadl, tam, kde dosáhly paprsky slunce jarní vůně a rozkvetlé prvosenky.

Foto 1: Sestup skalním labyrintem. Nejkrásnější místa.

Foto 2: A k tomu ještě pěkné a stále měnící se výhledy na okolní skalnaté vrchy.

Foto 3: Tam dole už mám auto. Zdržel bych se tu déle, ale ještě mě čeká velikonoční návštěva brněnské části rodiny a pak dobrodružství na D1.

Foto 4: Prvosenek je zde jak naseto a dotvářejí příjemnou náladu.