Po léta mě lákala nenápadná odbočka z cesty pod Barrandovskými skalami, napůl zarostlá, vedoucí nahoru. Teprve včera mně zbylo trochu času a vyrazil jsem nahoru. Není asi příliš těch, kteří měli takový bláznivý nápad. Dostanu se až nad skály a mezi vilky? Pokud se mně to podaří, podívám se, jak pokračuje oprava slavných Barrandovských teras, symbolu První republiky, Druhé republiky a protektorátu.

Foto 1: Po hrůzostrašné cestě se ocitám pod vilkami. Najdu mezi nimi průchod, nebo se budu muset vrátit?

Foto 2: Branka otevřená, tak vstoupím na cizí pozemek. Vracet se mi nechce. Ale není to příklad vhodný následování.

Foto 3:  Výhled na protější starší vilku je příjemný. Ale jak se dostat na silnici? Velká činžovní vila je zavřená. Nacházím jen malou šterbinu mezi plotem a zdí. A pak musím ještě překonat dost vysoký plot. Soused z vedlejší vily, který se právě vrací domů, mě pozoruje a projevuje obavy, aby se pode mnou plot nezhroutil. Nakonec si oddychne. Já ještě víc. Jsem na svobodě! Ale příště tuto cestu už zkoušet nebudu. Taky už asi nebude průchodná.

Foto 4: Jeden z výhledů mezi vilkami pod Barrandovskými ateliéry mě odměnil za prožité útrapy.

Přístě o tom, jak je to s Barrandovskými terasami.