Dnes se dožívám 65 let + 4 měsíce. V úvodním dílu jsem vysvětlil, co je podstatou experimentu, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/5532-dnes-zacinam-dozivotni-experiment-na-sobe.html

Jde mi o to ukázat, jak by si člověk mohl zvýšit svůj příjem, pokud by fungovala plně uzavřená a plně zásluhová postgraduální nadstavba průběžného systému penzijního pojištění, která bude založena na principu: "Co jsi do této nadstavby dal, to dostaneš podle pojistné matematiky dožití v podobě doživotní renty zpět."

Po jednom prvních třech měsících to v mém případě bylo 800 korun měsíčně.

Podrobnější výpočet a zdůvodnění spolu se zážitky z prvního "důchodového" měsíce viz:

https://radimvalencik.pise.cz/5628-muj-dozivotni-experiment-2.html

Nyní, po čtyřech měsících

Zkrácení doby dožití za čtyři měsíce                                    4*(0,67:12) =              0,22 roku

Očekávaná doba dožití (zprůměrováno muži a ženy)           12,56 – 0,22 =            12,34 roku

Předpokládaný počet výplat                                                  12*12,34 =                 148

Celková vložená částka                                                         4x40 =                        160 tisíc

Měsíční doživotní renta                                                        160.000:148 =            1.081 korun

K problematice penzijního systému

Jirkovi Miholovi se podařilo sestavit kalkulačku, pomocí které si bude moci každý spočítat, jak by mu příjem rostl. Je potřeba ještě vychytat některé mouchy a pokusíme se ji dát k dispozici každému.

Problematiky reformy penzijního systému v námi naznačeném směru se nyní stává mimořádně významná, protože druhá Babišova vláda se bude muset vyrovnat se slibem oddělení penzijního systému od státního rozpočtu a současně udržet vysokou úroveň důchodů. Nesystémovým zvýšením důchodů si tento úkol dost zkomplikovala. Naše řešení se tak stává tím, co může vytrhnout vládě trn z paty. Především však otevřít cestu ke skutečnýmm reformám.

Pokud jsme u této vlády...

Moc iluzí si o ní nedělám. Byla upečena nedůstojným způsobem. Při jejím vzniku ani ze strany KSČM ani SPD nebylo zmíněno největší selhání první Babišovy vlády v kauze Novičok, ze které se stala fraška. Proč nebylo zmíněno? To si stále nedovedu vysvětlit a považuji to za velmi nebezpečné. Podobné provokace, které zase mohou přivést lidstvo na pokraj záhuby, se mohou opakovat. A to i navzdory tomu, jak skončilo vyšetřování údajného (a také se ukázalo, že to bylo jen údajné) použití chemických zbraní v Dúmě, které se stalo záminkou bro bombrdování Sýrie a pokusu o vyvolání vojenské konfrontace s Ruskem. Takový pokus už tu ze strany Británie v uplynulém měsíci s Novičokem II byl. Skončil fiaskem.

Osobní spokojenost a pocity

Užil jsem si dva týdny dovolené – nejdříve v Istrii v kopcích a u moře, pak se slovisnkých Kamenicko-Saviňských Alpách. Nádhera. Postupně zveřejňuji na svém blogu. Vřele doporučuji se podívat na blog a využít i jako inspiraci, viz např. z největí utrpné a současné nádherné túry (ušel jsem hodně přes třicet kilometrů ve vedru a v těžkém terénu):

https://radimvalencik.pise.cz/5893-nadherne-trapeni-v-istrijskych-horach-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/5894-nadherne-trapeni-v-istrijskych-horach-2.html

Také jsem se prošel z Kamniku do Lublaně. Necelých 30 kilometrů, ale prolétl jsem tu vzdálenost za necelých pět hodin. Musel jsem si znovu ověřit, že to bylo tolik.

Při túrách jsem si promyslel řadu věcí a tak teď píšu docela zásadní text o investování do schopností a do pozice. Také najdete na mém blogu, zde je první díl:

https://radimvalencik.pise.cz/5908-vize-252-investovani-do-schopnosti-a-do-pozice-1.html

To nejzajímavější teprve přijde v dalších pokračováních.

Píšu tak intenzivně, že mně zbývá málo času na ostatní. Proto jsem i toto pokračování trochu ošidil.

Takže o největším vyznamenání, kterého jsem dosáhl ve svém životě (dostal jsem stříbrnou medialy za zásluhy o rozvoj vědy a vzdělanosti od rektorky VŠFS) jen formou odvolávky:

https://radimvalencik.pise.cz/5858-kratke-zamysleni-pri-prilezitosti-oceneni-me-prace.html

Medaile je pěkná a udělala mi větší radost, než jsem si mysylel. Před tím jsem dostal jen v deseti létech stužku "Mladý budovatel" za sběr léčivých rostlin.

Celkem se cítím dobře. Jen mě trochu mrzí fakt, že jsem chodil denně kolem dvaceti kilometrů, koupal se v moři a skoro nic neshodil. Pořád dost velká nadváha. A ani si nemyslím, že bych se nějak zvlášť přejídal.

(Pokračování příští měsíc ve stejný den, tedy 16. dne měsíce)