Ve čtvrtém pokračování si ukážeme první praktický závěr. A z hlediska orientace v současném dění a představy vize řešení současných problémů velmi důležitý závěr. K jeho plnému vychutnání je ovšem nutná také znalost předcházejících pokračování. Lze je snadno najít na mém blogu v předcházejících dnech.

K tomu, abychom příslušný závěr vytěžili, nám bude stačit mírná modifikace předcházejícího obrázku. Uděláme ji ve dvou krocích. První krok (10) nám ukáže, jak se změní oblast vyjednávání v případě, kdy dojde k investování bohatšího hráče do pozice a současně i využití kapitálového trhu.

Obrázek 10:

K tomu:

Bod nedohody se posunul do pozice d´. Určil novou oblast vyjednávání. Odsud se odvíjí řada dalších zajímavých úloha, ale momentálně nás zajímá mnohem více jiná modifikace obrázku 9. Tu si ukážeme na následujícím obrázku (11).

Obrázek 11:

K tomu:

K tomu, aby se využila možnost paretovských zlepšení, lze dojít i tak, že se rozšíří oblast kontraktů, které umožní využít investiční příležitosti, kterými subjekty disponují.

Z hlediska praktické interpretace jde především o kontrakty (smlouvy) týkající se investování do lidského kapitálu (HCC).

Pro chudšího hráče to znamená zlepšení zcela zásadní. Pokud dá bohatší hráč přednost investování do společenské pozice a nevyužije kapitálový trh, znamená to pro chudšího hráče snížení příjmu z Y´¹₁ na Y´¹₂. Pokud bohatší hráč využije kapitálový trh, tak i v případě pozičního investování vzroste příjem chudšího hráče přinejmenším na úroveň Y´¹₁ a bude se pohybovat někde v rozmezí Y´¹₁ a Y´¹_Q. Ve skutečnosti se nabízí zlepšení ještě větší, ale to není na první pohled tak zřejmé, budeme se mu věnovat později.

Vidíme, že použití námi modifikovaného aparátu kooperativních her nám umožnilo odhalit dvě významná dilemata, které řeší bohatší subjekt:

1. Investovat do společenské pozice tak, aby se zvýšila výnosnost vlastních investičních příležitostí, byť i to pro chudšího hráče znamená výrazné snížení příjmu a klesá tím i efektivnost celého ekonomického systému, nebo podpořit tendenci k využití investičních příležitostí dle míry jejich výnosnosti s využitím kapitálového trhu?

2. Využít při vyjednání s chudším subjektem jako argument možnost alternativy pozičního investování, nebo řešit otázku rozdělení výnosů z paretovských zlepšení vznikajících působením kapitálového trhu na jiném základě?

Příslušných dilemat je ve skutečnosti více a rozhodování o alternativách, které z nich vyplývají, je podmíněno řadou kontextů, jejichž zviditelnění a identifikování si vyžaduje trpělivou práci.

Té se budeme věnovat v dalších pokračováních. Nejdříve však do výkladu vložíme podstatnou vsuvku. Srovnáme výsledky, které máme, s tím, co je k danému problému schopna vypovědět Marxova teorie nadhodnoty. Existuje totiž určitý typ lidí, kteří pojem "vykořisťování" s odvoláním na Marxe používají k vysvětlení všeho negativního, ale vůbec si neuvědomují a nechápou obsah tohoto pojmu, tak jak jej Marx definoval a chápal. Dochází tím k tomu, že toto lidé matou sami sebe. Zdá se jim, že si použitím tohoto pojmu "posvěceného Marxem" vše vysvětlili, ve skutečnosti se však jedná o jeden z případů "zapouzdření", kdy si uzavřeli cestu k chápání toho, o co jde.

(Pokračování)