Ve dvacátem pokračování dáme shrnutí toho, k čemu jsme dospěli, a to z hlediska širšího kontextu toho, o co jde v současném globálním dění i u nás.

Z hlediska dynamiky událostí lze vývoj rekonstruovat takto:

1. Investování do pozice a vytváření struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad jsou spojité nádoby:

- Nejvíce prostředků k investování do pozice lze získat porušováním obecně přijatých zásad (podvody, loupežemi apod.).

- Společenskou pozici lze využít ke krytí porušování obecně přijatých zásad.

2. Proti oběma těmto neblahým faktorům působí (a vždy v historii působila) jako vyvažující vliv konkurence mezi společenskými systémy vybavenými institucionálními mechanismy omezujícími bujení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a jejich prorůstání se společenskou hierarchií vzniklou investováním do společenské pozice. Společenské systémy, které podlehnout rozkladnému vlivu, tj. u nichž institucionální systém selže, podléhají v globální konkurenci efektivnějším společenským systémům.

3. Rozpad bipolárního světa a dočasná existence monopolární globální moci umožnila prorůstání struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad propojených s hierarchií založenou na pozičním investování v celém globálním systému. Navíc došlo k propojení takto vzniklé společenské, majetkově divergující hierarchie s částí (enklávami) zpravodajských služeb, které se vymkly ze společenské kontroly (místo, aby vedení těchto služeb bylo dosazováno reprezentací vzešlou z veřejné volby, je veřejná volba systematicky manipulována tak, že si enklávy vzájemně propojených služeb dosazují "svoji" politickou reprezentaci). – Výjimkou je současná situace v USA, kde probíhá hybridní občasná válka mezi mocí vzešlou z veřejné volby a jádrem současné globální moci, které vzniklo výše popsaným způsobem. Je to součást procesu degenerace jádra globální moci a vzniku nového systému moci, který ovšem může nabýt nejrůznějších podob.

4. Určitou příležitost k omezení dopadu společenské segregace vyvolávané investováním do společenské pozice dávalo veřejné investování do schopností, jejich nabývání (veřejné financování vzdělání a výchovy v rodině) i uchování (veřejné financování zdraví). Tím se podstatně rozšířily indukované investiční příležitosti v oblasti rozvoje schopností. Tj. Cesta k rozvoji schopností se ve vyspělých zemích a postupně i dalších otevřela pro velkou část populace.

5. Na proces přerozdělování prostředků formou veřejného financování však nenavázal vývoj kontraktů (typu HCC, tj. těch, které se týkají nabývání a uchování schopností, resp. lidského kapitálu) umožňujících investice do rozvoje schopností indukované veřejným investováním využít. Přitom právě vytváření institucionálních podmínek pro tento typ kontraktů byl a je další fázi vývoje společnosti.

6. Příčinou toho, co se následně (na přelomu milénia) odehrálo, bylo nejen to, že se možnosti vytváření základu pro investování do schopností z veřejných zdrojů vyčerpaly, ale i to, že počínající ztráta efektivnosti ekonomických systémů spolu s globálními problémy si vynutila a současně i umožnila redukci veřejného investování, což bylo vydáváno za "reformy" a diskreditovalo tím pojem reforem jako takových. K souběhu několika nepříznivých trendů dochází v této době prakticky ve všech vyvinutých zemích světa.

7. Vývoj společnosti se tak dostal do slepé uličky, což se projevuje rychle narůstajícími problémy toho nejtěžšího kalibru, v nichž se navíc obnažuje destrukční role zdegenerována jádra současné moci a jeho vliv na globální dění prostřednictvím dosazených (vydíratelných a manipulovatelných) reprezentací v jednotlivých zemí, a to následujícími formami:

- Podpora trendů k pokračující ekonomické divergence, kdy bohatnutí bohatých nebývá nevídaných rozměrů; cílem společenská segregace, která má eliminovat jakýkoli vliv veřejnosti na společenské dění.

- Podporou migračních toků s cílem rozvrátit institucionální systémy, které omezují možnosti silového vládnutí, na které jádro globální moci spoléhá.

- Vyvoláváním a vyostřováním konfliktů k překrytí toho, co se odehrává.

8. Protože tato hra va bank ze strany přestárlého, nereformovatelného a zdegenerovaného jádra současné globální moci se stává stále více čitelnou, začíná se projevovat kvalifikovaný odpor na úrovni reprezentací řady států, které se částečně a s podporou procesu vyzrávání veřejného vědomí a sebevědomí vymanily z vlivu jádra současné globální moci.

Co za těchto podmínek dělat:

1. Především identifikovat případné spojence, protože naše země patří mezi ty, které mají možnost dosáhnout emancipace a spolu se svými sousedy vyjít ze slepé uličky, do které svět tlačí jádro globální moci.

2. Překonat odpor stereotypu vůči skutečným reformám, dosáhnout většího povědomí o obsahu reforem, které jsou založeny na kontraktech, umožňujících podstatně rozšířit okruh investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním lidských schopností. Poznámka k tomuto bodu: V této oblasti je nutné být velmi konkrétní a reagovat na vývoj situace – pokusím se v některém z dalších pokračování ukázat, jakou roli zde například hraje reforma penzijního systému, resp. námi navrhovaná možnost odstartovat ji zavedením postgraduální nadstavby současného průběžného penzijního systému. Rozšíření oblasti investičních příležitostí má, jak jsme si názorně ukázali v předcházejících částech, naprosto zásadní význam pro tvorbu koalic schopných prosadit kooperativní řešení současných problémů. Zde je třeba vzít v úvahu, že tyto koalice budou vznikat jak pod vnějším tlakem (stále bezohlednějšího chování pozičně "silnějších", ale vnitřně slábnoucích zemí), tak i uvnitř zemí právě na základě vyzrávání veřejného vědomí a sebevědomí (chápání toho, o co v dnešním světě jde). Součástí těchto koalic v jednotlivých zemích budou nejen ti, co jsou na tom nejhůře, ale (a především) ti, co mohou nejvíce ztratit.

3. K lepší a dostatečné orientaci je nutné postupně konkretizovat a srozumitelně vyložit vizi širšího historického kontextu změn, kterými prochází současná civilizace. Změn, které jsou svým obsahem stejně převratné, jakými byla průmyslová revoluce. Změn, které povedou k tomu, že vznikne nový dominantní ekonomický sektor, který bude bezprostředně spojen s rozvojem schopností lidí a bude hrát rozhodující roli v dynamice a kvalitě ekonomického růstu.

(Pokračování dalším článkem této série)