Slíbil jsem, že napíšu o možnostech, které se otvírají v oblasti společenských věd v souvislosti s novou metodikou jejich hodnocení (přijatou v roce 2017). Budu tomu věnovat tuto dvacátou pátou část série o pozičním investování.

Došlo ke dvěma poměrně zásadním změnám:

- Jednak byla přijata novela vysokošlského zákona, která, pokud jde o akreditaci studijních programů, klade mnohem větší důraz na vědeckou a výzkumnou činnost, a to i pokud jde o vyučující jednotlivých předmětů.

- Jednak byla přijata a postupně je konkretizována nová metodika hodnocení výzkumné a vědecké činnosti, která kromě bibliometrizovatelných výstupů hodnotí i systém vědecké a výzkumné činnosti dané instituce, orientaci na praxi, spolupráci s potenciálními realizátory, spolupráci uvnitř instituce včetně interdisciplinárních projektů, v případě vysokých škol pak zapojení studentů do výzkumné činnosti.

Podle mého názoru si to bude vyžadovat a současně to i umožní pozitivní posun v systému bádání. Uvedu na konkrétním příkladu, jak to může vypadat:

Základní předpoklad: Jasná představa o dlouhodobém zaměření výzkumné a vědecké činnosti, hlavních, navazujících a vedlejších směrech výzkumné a vědecké činnosti, jejich personálním obsazení a zabezpečení kontinuity tam, kde se rýsuje perspektiva dosažení hodnotných výstupů

Tým, který buduji na VŠFS a ve kterém působí kromě má devět pedagogů z naší univerzity, další se zapojují příležitostně, někteří i z dalších vědeckých pracovišť, dále pak řada studentů včetně doktorandů. Hlavní téma tohoto týmu je Ekonomika produktivních služeb. Vycházíme z hypotézy, že změna, kterou prochází současná globální společnost, je změna srovnatelná s průmyslovou revolucí, podobně jako během průmyslové revoluce dochází i nyní ke vzniku nového odvětví (odvětví produktivních služeb), do kterého se postupně přesouvá těžiště ekonomického rozvoje a které bude určovat kvalitativní obsah ekonomického růstu.

Pod produktivnímu službami chápeme služby, které umožňují nabývat a uchovávat lidský kapitál (vzdělání, zdravotní péče, ale např. i výchova v rodině, kultura, lázeňství apod.). Pojem "společnost ekonomiky produktivních služeb" je širší než např. "vzdělanostní společnost", současně ukazuje i na hlavní směry reforem, o které jde.

K tomu zkoumáme tato navazující témata:

1. Sociální souvislosti Průmyslu 4.0, kde se snažíme ukázat, že Průmysl 4.0 (ale i některé další směry technologického vývoje, např. lokalizace výrob s využitím nanotechnologií, zdokonalování tzv. umělé inteligence a rozšiřování jejího uplatnění) jsou významnou, ale pouze technologickou součástí mnohem významnějších změn. Jedná se o směr bádání, o jehož výsledky existuje poměrně velký zájem ze strany státních institucí.

2. Plně uzavřená a plně zásluhová postgraduální nadstavba průběžného systému penzijního pojištění, kde s využitím matematického modelu ukazujeme, jak zabezpečit stabilitu a postupně reformovat na dobrovolném základě systém průběžného penzijního pojištění tak, aby se podstatně zvýšil poměr mezi mzdami a penzemi, současně i stabilita penzijního systému. Jedná se o jeden z nejperspektivnějších směrů bádání, a to zejména vzhledem k následujícímu:

- Problematika penzijního systému se dostává stále více do pozornosti státních institucí i veřejnosti, přitom v této oblasti se vyskytuje řada předsudků, které lze snadno vyvrátit.

- Výsledky zkoumání lze srozumitelně objasnit jak příslušným státním institucím, tak i veřejnosti.

- Prodloužení horizontu i zenitu produktivního uplatnění může být jedním z nejvýznamnější efektů odvětví produktivních služeb a současně může vytvořit i prvotní ekonomický základ ("předmostí") jejich financování na základě ekonomických efektů, které jsou zásluhou jednotlivých ekonomcikých subjektů poskytující produktivní služby dosahovány. Tj. umožňuje financování subjektů poskytujících produktivní služby jejich financování z vlastních výnosů, a tudíž i vytvoření konkurečního prostředí mezi nimi.

- V této oblasti jsme dosáhli řadu významných publikačních úspěchů v domácím i zahraničním měřítku, rýsuje se perspektiva dalších, protože ze zahraničí je o dané téma značný zájem.

(Této problematice jsem se věnoval několikrát v samostatních sériích, věnuji jí ještě jeden samostatný díl této série.)

3. Ekonomie produktivní spotřeby jako hlavní směr přesahu neoklasické ekonomie a dalších směrů hlavního proudu ekonomické teorie je určitou teoretickou nadstavbou ("filozofií") bádání zaměřeného na ekonomii produktivních služeb. Identifikuje problémy neoklasické ekonomie a dalších složek hlavního směru současné teoretické ekonomie, ukazuje, v čem na ně ekonomie produktivní spotřeby navazuje a v čem je přesahuje. (Této problematice jsem věnoval samostatnou sérii.)

4. Využití teorie her k analýze HCC, tj. kontraktů týkajících se lidského kapitálu. Vytvoření předpokladů pro uzavírání těchto kontraktů je naprosto zásadní podmínkou vytvoření ekonomického prostředí pro expanzi odvětví produktivních služeb, pro rozšíření investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatňováním schopností lidí podle míry jejich výnosnosti (a nezávisle na tom, kdo je nositelem těchto schopností). Zde lze předvést původní a přínosný teoretický aparát spojený s původními poznatky v oblasti základního výzkumu (teorie kooperativních her apod.). I v této oblasti bylo dosaženo významných publikačních výsledků u nás i v zahraničí a nabízí se perspketiva dalších. (Uveřejnění nových poznatků v tomto směru bádání bylo náplní většiny částí této série.)

Shrnutí k uvedeným navazujícím směrům zkoumání: Uvedená témata na seba navazují jak obsahově, tak i z hlediska vztahu mezi základním výzkumem a praktickou aplikací.

V dalším pokračování ukážu, jak v návaznosti na vymezení jednoho z hlavních a směrů zkoumání a na něj navazujících směrů zkoumání zabezpečit další podmínky efektivní vědecké a výzkumné činnosti.

(Pokračování dalším článkem této série)