Blíží se říjnové obecní a senátní volby, zakže je na čase se věnovat i tomuto tématu. Jak už se stalo určitou zažitou skutečností, i tentokrát se bude rozhodovat nejen o ziscích jednotlivých stran, ale také o jejich budoucnosti. Voliči svou – a to se již také stalo určitou zažitou skutečností (protože nkteré strany jsou prostě nepolepšitelné) – budou rozhodovat nejen o pozici některých stran, ale také o budoucnosti strany i vývoji uvnitř ní. Tentokráte více než kdy dříve.

To, o co jde, si můžeme znázornit pomocí jednoduchého herního schématu, kdy volič i volený zástuce mají dvě strategie:

- Volič: Buď volit, nebo nevolit příslušnou stranu.

- Volený zástupce strany: Buď veřejně deklarovat, jak si představuje nápravu "nenapravitelné" strany, a veřejně se zavázat k úsilí o nápravu, nebo dělat "mrtvého brouka" (nesnažit se o nápravu).

Volený zástupce strany
Stratedie		Snaha o nápravu	Mrtvá brouk
Volič	Volit	AA	AN
	Nevolit	NA	NN

 

Volič má pochopitelně více strategií. Může se různým způsobem snažit přimět voleného, aby se projevil. Například, když mu dá najevo, že v případě, pokud se nevyjádří k situaci ve straně, ho volit nebude.

Zvláštností těchto voleb je to, že existuje velká část voličů, kteří jsou rozhodnuti tentokrát nevolit svou stranu v naději, že si tím konečně vynutí určitou nápravu, aby strana přestala degenerovat a otevřela si perspektivu pro další, a to pozitivní působení na politické scéně. Týká se to zejména tradičních stran jako je KSČM, ČSSD, ODS. Jak ukazuje italská či polská zkušenost, totéž čeká i novější politické subjekty. Čím snadněji odejdu tradiční strany do politické nebytí, tím rychleji probíhá proces degenerace nových stran.

Podívejme se na situace v této hře:

AA:

- Volič je spojen. Může stranu volit, volený dává záruku, že se bude snažit o nápravu strany.

- Volený získá podporu voliče, ale vystavuje se riziku perzekuce či odstavení ze strany stávajícího vedení strany, tedy pokud nedojde k reformě strany, může ovšem svou aktivitou k reformě strany přispět a zajistit jí tím perspektivu působení na politické scéně. Pokud je ovšem vydíratelný, pak je riziko perzekuce ze strany stávajícího vedení velké.

AB:

- Volič volí stranu z loajality k ní, i když mu volený nedává záruku, že svou aktivitou přispěje k nápravě. Ohrožuje tím budoucnost své strany i to, že volený byl jako kandidát vybrán právě proto, aby podpořil stávající vedení strany, například proto, že je vydíratelný. Volič tak s velkou pravděpodobností přispěje nejen k úpadku strany, aly i ke zvolení špatného kandidáta.

- Volený je spokojen. Nemusí se obávat perzekují (či případné difamace) od stávajícího vedení strany, má šanci, že volbou získá pozici k tomu, aby se mohl podílet na vytunelování zbytku historického kapitálu a zbytku politické pozice strany.

BA:

- Volič už straně nevěří, a přesto že se volený veřejně zavázal k úsilí o nápravu strany, voliče tím neoslovil. Jedná se případ zhrzeného voliče, který se již rozhodl volit jinou stranu. Špatnému kandidátovi zjednodušuje roli tím, že ho nemotivuje ke snaze, aby nehrál mrtvého brouka.

- Volený se svou aktivitou může vystavit perzekucím ze strany stávajícího vedení strany.

BB:

- Volič už straně nevěří. Jedná se případ zhrzeného voliče, který se již rozhodl volit jinou stranu.

- Volený se nemusí se obávat perzekují (či případné difamace) od stávajícího vedení strany, má šanci, že volbou získá pozici k tomu, aby se mohl podílet na vytunelování zbytku historického kapitálu a zbytku politické pozice strany. Oproti situaci AB se však snižuje pravděpodobnost, že bude zvolen.

Návazně na tyto situace pak můžeme uvažovat následující tabulku výplat:

 

Volený zástupce strany
Stratedie		Snaha o nápravu	Mrtvá brouk
Volič	Volit	1AA : 2AA	1AN : 2AN
	Nevolit	1NA : 2NA	1NN : 2NN

 

Následující koncept umožňuje tomu, kdo se rozhoduje, jak se zachová (jako volič či volený), aby zvážil všechny varianty a rozhodl se co možná nejlépe.

Na konkrétní kazuistice s otevřeným koncem v rámci seriálu i vizi si v příštích dnech ukážeme, jak to vypadá v současné realitě.