V době největšího sucha jsem si udělal krátký výlet v okolí keltského sídliště Závist, kousek od hranic Praha. Vegetaci sucho dalo hodně zabrat. Z trávy vyprchala zeleň, kytky zmizely, listy se obarvily jako na podzim a padají.

O to větší bylo moje překvapení, když jsem našel obrovského sírovce, jedlý druh choroše. Mlaďoučkého. Plný šťávy, která z něj kapala. Po očištění měl asi pět kilogramů. Skončil u několika přátel a na několik způsobů – řízky, v bešamelové omáčce, zapečený s anglickou slaninou ve smetaně...

Ovšem nejkrásnější byly výhledy do okolí ze skalních výběžků nad údolím Lhoteckého potoka. Ze Závisti není v tuto dobu skoro nic vidět. Buď musíte k Altánu, nebo se spokojit s částečným výhledem na protilehlé šance.

Doporučuji zaparkovat na konci Keltské ulici v Lhotce pod Závistí, podívat se na málo navštěvované výhledy a pak teprve vyjít na závist po žluté a po modré se vrátit.

Foto 1: Vyschlé dubové strže pod Závistí.

Foto 2: Cukrák přes vyschlé pole pod Závistí.

Foto 3: Step u Lhotky pod Závistí. Tedy - dosud to bylo pole, ale za pár let?

Foto 4: Ještě jeden sírovec. Ten jsem tam nechal. Jednak proto, že byl dost vysoko a nedostal jsem se k němu, jednak proto, že ten "můj" jsem sotva vlekl. Na stejném stromě u rozcestí pod závistí. Ale je to krásam že?