Na žádost několika svých kamarádů, kteří nejsou Facebooku a nechtějí na něm být (mají pro to prý své důvody), přetahuji vynikající "ranní kávičky" Terezy Spencerové na svůj blog, který čtou pravidelně.

"Ranní kávičky" se na FB kaskádově replikují formou sdílení a potvrzují tak teorii memplexů. Počet jejich přečtení je nyní již větší než nejčtennějšího mediálního mainstreamu. Dnes je to trochu jiná kávička a odjinud. A trochu později než jindy. Po dobu přebývání Terezy Spencer v Sýrii budeme mít asi trochu jinou "kávičku":

Tereza Spencerova

Svět při čtvrteční ranní kávičce 14. září:

..dneska mají na Blizáči volno... a volno měl i internet... takže až teď dávám pár obrázků z Aleppa... z centra, od Citadely a okolí... slavná Citadela je v zásadě na první pohled více méně v pořádku, ale kolem je i po dvou letech válka všude... je to takové depkoidní... napadlo mě, že je to možná schválně.... že třeba nějaké z těch ruin chystají schválně nechat být... něco jako ten kultovní dům v Hirošimě... ale skvělá americká novinářka Vanessa Beeleyová (pokud neznáte jejich 21st Century Wire, tak doporučuju), s níž na sebe v Sýrii narážíme pravidelně (tentokrát rovnou v hotelové recepci), mi ale namítla, že nic takového... že prostě jen nemají peníze a dost techniky... a živí lidé se svými potřebami mají přece jen přednost před historií... možná, ale... ale na Citadele se objevují přece jen i záblesky naděje... tož tak... než tu internet zase odjede na víkend...

PS. Dvě zvláštní zjištění: za prvé) zatímco večer jsou ulice plné prostovlasých dívek ve vypasovaných tílkách a džínách, ráno jsou vidět jen ty zahalené... dva světy, které snad žijí na směny, nebo tak něco... a kebab chutná nejlépe z grilu na benzínové pumpě, na které mají taky sokola...