Jak vždycky zdůrazňuji, bez dobré teorie to nepůjde. Proto jsem se rozhodl na pokračování zveřejnit pracovní verzi monografie "Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb". Podrobněji o jejím významu a obsahu v prvním dílu seriálu, viz:

 https://radimvalencik.pise.cz/6330-teorie-dneska-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb – 17. část

Radim Valenčík a kol.

Pokračování 4. kapitoly

V uvedeném případu neuvažujeme zvýšení budoucího příjmu v důsledku působení kapitálového trhu. Tam, kde dochází k pozičnímu investování, zpravidla dochází i k omezení působení kapitálového trhu

Následující Obrázek 4.3 nás vrátí k původnímu rozdělení budoucích příjmů (bez působení kapitálového trhu i bez působení pozičního investování). Potřebujeme ho pro to, abychom přešli k dalšímu typu obrázků, se kterými budeme pracovat.

Obrázek 4.3: Situace bez působení kapitálového trhu i bez působení pozičního investování

Zdroj: Vlastní výtvor

K tomu:

Y´¹₁ Tmavší plocha je budoucí příjem prvního subjektu

Y´²₁ Světlejší plocha je budoucí příjem druhého subjektu

Totéž si ukážeme na dalším Obrázku 4.4 v případě, kdy došlo k investování do pozice subjektem vlastnícím větší množství investičních prostředků.

Obrázek 4.4: Změny ve velikosti příjmů v důsledku pozičního investování

Zdroj: Vlastní výtvor

K tomu:

Y´¹₂ Budoucí příjem prvního subjektu zmenšený v důsledku investování do pozice

Y´²₂ Budoucí příjem prvního subjektu zmenšený v důsledku investování do pozice

 

4.2. Investování do pozice a investování do schopností – základní dilema

Nyní vyjádříme základní dilema hráčů na kapitálovém trhu. Následující Obrázek 4.5 ukazuje důsledek investování do pozice subjektem, který vlastní více investičních prostředků (má větší současný příjem).

Obrázek 4.5: Základní dilema hráčů na kapitálovém trhu

Zdroj: Vlastní výtvor

K tomu:

Výchozí rozdělení příjmů se změnilo, jak ukazuje šipka. Druhý subjekt má více budoucího příjmu, první subjekt méně.

Nyní se dostáváme k podstatě toho, o co jde. Vyjdeme z předcházejícího Obrázku 4.5 a doplníme jej o oblast paretovských zlepšení v důsledku působení kapitálového trhu. Tu jsme si v souřadnicích současného a budoucího příjmu vyjádřeného v mezních veličinách (Y, MY´) zobrazili již na Obrázku 2.1. Nyní si ji vyjádříme v souřadnicích příjmu prvního a druhého subjektu (Y´¹_, Y´²). Tatáž oblast se nám zobrazí v nových souřadnicích poněkud odlišně.

Obrázek 4.6: Oblast paretovských zlepšení v důsledku kapitálového trhu

Zdroj: Vlastní výtvor

K tomu:

Bod (Y´¹₁, Y´²₁) jsme označili jako d (bod nedohody) a celou množinu dosažitelných bodů jako S. To proto, že nyní máme před očima standardní Nashův (S, d) vyjednávací problém, jednu z nejfundamentálnějších úloh teorie kooperativních her, jejíž aparát budeme potřebovat. Tučně jsme zvýraznili tu část hranice množiny S dosažitelných bodů, která nás bude zajímat.

O obsahu, problémech a přínosu aparátu kooperativních her k řešení dané problematiky pojednáme později, nyní přejdeme přímo k podstatě věci. Totiž k tomu, že z hlediska vztahu mezi množinou paretovských zlepšení, které může přinést kapitálový trh, a důsledkem investování do pozice mohou nastat dvě různé situace, které představují zcela polaritu zcela zásadní; zásadní ve smyslu interpretace, pokud jde o příslušné společenské situace. Podíváme se na ně na dalším Obrázku 4.7.

Obrázek 4.7: Poziční investování a kooperativní zlepšení – dva různé případy

Zdroj: Vlastní výtvor

K tomu:

Přerušovanými šipkami jsou vyznačeny dva zásadně odlišné případy důsledků investování hráče, který vlastní více investičních prostředků, do společenské pozice:

- V prvním případě se příjem hráče, který vlastní více investičních prostředků, do společenské pozice, sice zvýší, ale o méně, než by mu mohlo přinést jeho působení jako věřitele na kapitálovém trhu.

- Ve druhém případě se příjem hráče, který vlastní více investičních prostředků, do společenské pozice, zvýší, ale o více, než by mu mohlo přinést jeho působení jako věřitele na kapitálovém trhu, a to při jakémkoli rozdělení paretovského zlepšení.

Vidíme, že v prvním případě vznikla situace, kdy se hráči, který vlastní více investičních prostředků (pro jednoduchost ho budeme nazývat bohatším hráčem, aniž bychom do tohoto označení vkládali jakoukoli pozitivní či negativní konotaci), vyplatí, resp. může vyplatit (závisí na řadě kontextů hry, o kterých ještě bude řeč) využít fungování kapitálového trhu. Ve druhém případě taková situace nevzniká.

Jakkoli to tak na stávajícím stupni výkladu ještě nevypadá, právě jsme se dotkli toho nejpodstatnějšího, o co jde ve společenské realitě. K tomu, abychom si význam toho, co jsme zjistili, uvědomili, musíme ještě udělat celou řadu dalších kroků. Ale nic není zadarmo.

Nyní si ukážeme první praktický závěr, z hlediska orientace v současném dění a představy vize řešení současných problémů velmi důležitý závěr.

(Pokračování)