Ještě ke sluníčkářské demenci

18. 12 2018 | 06.10

K článku "Sluníčkařská demence ze slouhovství", viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6489-slunickarska-demence-ze-slouhovstvi.html

jsem dostal podnětný komentář od Ludvíka Smýkala:
Nesouhlasím, že se v případě JUDr. Jana Kysely jedná o psychickou poruchu "demence ze slouhovství". Dokladem jsou odpovědi na dva dotazy v článku https://www.lidovky.cz/domov/i-vyrok-muze-ohrozit-stat-rozhovor-s-pravnikem-janem-kyselou.A181215_124631_ln_domov_ele 

LN: Co by musel Ústavní soud posuzovat v případě žaloby prezidenta pro velezradu? 
Kysela: Jde o to, jestli by se Ústavní soud považoval za čistě trestní. Podle mne by se takto chápat neměl. Při hrubém porušení ústavního pořádku nebo velezradě by měl nabývat jiných kontur. 
LN: Proč je to důležité? 
Kysela: Důležité je to v tom, jestli platí nebo neplatí zásada v pochybnostech ve prospěch obviněného. V trestním řízení platí, že pokud danému člověku nedokážete všechno, tak ho zprostíte. U ústavního řízení bychom takto striktní být nemuseli. Výsledkem procesu totiž není, že někoho zavřete nebo mu zkonfiskujete majetek. Výsledkem procesu je, že přestanete být prezidentem republiky. Ústavní soud by si proto musel ujasnit, v jaké roli vystupuje a podle toho by pak pracoval s předkládanými důkazy. 

Demence je závažná mozková choroba zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni, "případ" JUDr. Kysely nebude, ten jí rozhodně netrpí... 
Jeho "zdůvodnění" odpovědí, z úst právníka, v současnosti zcela "neuvěřitelné"... 
Stydět by se za ně nemusel v 50. letech ani smutně proslulý prokurátor Josef Urválek, schopný odsoudit člověka i za neprokázaná obvinění. Netuším, zda při tom také "radil" Ústavnímu nebo jinému soudu... 

K tomu ode mě:

Téměř se vším souhlasím s výhradou té demence. Většinou se chápe jen jako stařecká demence (kdy je příčinou stáří v kombinaci s některými dalšími faktory). Může být i demence způsobena požíváním alkoholu. Já jsem k tomu dodal, že demence může být způsobena nejen fyziologickými faktory, ale i sociálními. Konkrétně touto posloupností:

Touha po kariéře → rozhodnutí dosáhnout kariéry nikoli zdokonalováním schopností, ale přisluhováním tomu, koho si vytipuji jako nejsilnějšího → rozpoznání současné globální moci (zpravidla na základě kontaktů s institucemi, které jsou pod jejím vlivem) → nekritické přejímání a obhajování demonstrativního použití dvojího metru touto globální mocí k interpretaci společenských událostí → ztráta nadhledu, kritického myšlení, zapouzdření se do názorů slouhovské komunity → nejen ztráta imunity vůči manipulaci, ale dokonce vstřícnost vůči ní → demence ze slouhovství (jako důsledek působení výše uvedených faktorů) → místo argumentování kádrování na základě vyfabulovaných dehonestací (jako jeden z projevů demence tohoto typu).

Choroba nepochybně závažná, byť i její příčiny nejsou fyziologické, ale sociální. Tak to u některých duševních poruch bývá. Ostatně i výše citované články z rozhovoru svědčí nejen o ztrátě morality, ale i racionality. Její masový výskyt umožní, aby byla jako jedna z prvních duševních poruch tohoto typu byla popsána z hlediska svého průběhu a konců. Předpokládám, že v případě této choroby bude snadnější prevence a osvěta (aby se předcházelo rizikovému chování, které ji může způsobit) než vlastní léčení (o jehož úspěšnosti v mnoha případech pochybuji).