K článku "TEORIE DNEŠKA: Práce = kompas i kotva/50" jsem dostal několik ohlasů, které stojí za zveřejnění a které mě inspirovaly k úvaze o významu prokomunikovaného jádra srozumitelné, realistické a perspektivní vize, kterou zveřejním v návaznosti na ohlasy

Zde jsou první dva ohlasy:

Karel Mayer: 

Profesor Sirůček připravil pro časopis Marathon článek, ve kterém se pokouší postihnout složitost současného světa, a docent Valenčík se rozhodl tento intimní článek, určený uzavřené komunitě posledních aktivních účastníků únorového vítězství a staveb mládeže, zpřístupnit širší veřejnosti na svém webu. 
Když jsem v polovině 70. let minulého století studoval na VŠE, byl jsem zděšen vědeckou úrovní politické ekonomie socialismu. Věda byla nahrazena budovatelsky optimistickými články o úspěších sovětských komunistů. Nevěřil tomu nikdo, ani přednášející, ani studenti. Byla to ale doba vrcholící normalizace, téměř všichni profesoři měli nějaký ten škraloup z 68. roku a studenti zase věděli o podobném martyriu, kterým museli projít jejich rodiče. Byla to oboustranně hraná hra na mlácení prázdné slámy. 
Po roce 89 jsem čekal, že se najednou objeví řada nových moderních přístupů, výsledků bádání zatím skrytých hluboko v šuplících. No, možná se něco objevilo, ale na triumfální cestě restaurace tržních vztahů a reálného kapitalismu to zapadlo. Po hospodářském propadu na konci 90. let a zejména po nástupu sociální demokracie k moci však už nic nebránilo rozvoji teorie. Přesto se nic nekonalo a naprostá vyprázdněnost levice, dnes spojovaná zejména s bezbarvým Sobotkovým vedením strany, sklidila zaslouženou kritiku ze strany voličů. 
Důvod postupného okomentovávání článku profesora Sirůčka docentem Valenčíkem mi trochu uniká. Stále není jasné, kolik bude ještě pokračování, či zda nejde nakonec o nekonečný příběh. Ale již nyní zveřejněných deset "epizod" dává jasnou představu o formální i obsahové úrovni článku. Komentáře ze strany docenta Valenčíka jsou velmi mírné a jakoby kolegiálně chápající. Osobně bych musel být mnohem tvrdší, ale vzhledem k tomu, komu je článek primárně určen, to nepokládám za potřebné. Každý člověk ke konci života bilancuje. Pro budovatele socialismu musí být článek profesora Sirůčka rajskou hudbou – dnešní svět je naprosto zvrácený, a to díky všem těm diversantům a škodičům, kteří zmařili realizaci tak úžasné myšlenky státně-monopolního rovnostářského socialismu, kde všichni měli být šťastni. 
Chtěl bych věřit, že profesor Sirůček je schopen zpracovat daleko fundovanější a mnohem argumentačně bohatší článek určený i pro střední generaci a zejména pro mladou generaci, zvláště, je-li profesorem na vysoké škole a je v denním kontaktu se studenty. 
Pokud profesor Sirůček takovýto článek připraví, velmi rád se s ním seznámím a bude-li o to zájem, tak ho i okomentuji. 

Maxim 2: 

Myslím si, že z hlediska žánru není text prof. Sirůčka vědeckým článkem. Je to spíše esej nebo možná manifest určitého ideového směru. Proto je také asi vědomě ideologický. 
Mám za to, že okruh potenciálních sympatizantů myšlenek, které verbalizuje prof. Sirůček, by mohl být daleko větší, než naznačuje pan Mayer. Možná by to mohla být nemalá část těch, kteří přestali volit levicové strany, jak jsme toho svědky ve většině zemí Evropy. 
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/6522-komentare.html#585312

K tomu moje úvaha:

To hlavní, co nyní potřebujeme, je prokomunikované jádro srozumitelné, realistické a perspektivní vize nastávajících a nezbytných proměn společnosti, což znamená i překonání problémů, které vznikly setrvačným vývojem, a to globálním rozměru i lokálním průmětu.

Několik poznámek:

1. Prokomunikované jádro nemusí tvoři jen to, na čem se všichni shodneme, ale také vymezení otázek, na kterých se shodneme, že jsou významné, ale o kterých víme, že v dané chvíle se na odpovědi na ně neshodneme, resp. víme, jaké na ně existují alternativní odpovědi.

2. Existence takového prokomunikovaného jádra je nezbytná:

- Pro vyhodnocování zkušeností, z toho, co se děje.

- Pro orientaci těch, kteří si chtějí postupně osvojovat pochopení toho, oč tu běží.

3. Základní atributy vize znamenají:

- Srozumitelnost: Vize musí být podána co nejsrozumitelněji, a to i pokud jde o podstatné detaily. Ten kdo chce, musí z jejího podání pochopit, o co v dnešní době jde. Tak, aby obsah vize chápat stále konkrétněji, aby se sám mohl zapojit do komunikace sloužící ke zdokonalování a šíření vize.

- Realističnost: Změny, na které vize orientuje, musejí být proveditelné. Způsob provedení (cesta, od toho, co vize říká o tom, "jak by to mělo být", k reálné změně) musí být součástí vize.

- Perspektivnost: Vize musí orientovat na horizont, ve kterém jsou nejvýznamnější současné problémy řešeny, resp. překonány a jehož dosažení znamená zahájení dalšího vývoje na vývojově vyšší civilizační úrovni.

Důležité přepoklady prokomunikování vize:

- Nestačí jen normativní představa o tom, "jak by to mělo být".

- Právě tak nestačí ani nějaký soubor požadavků, jejichž splnění se požaduje.

- Vize musí obsahovat identifikování střetu z hlediska příčin i akterů, který ve společnosti probíhá.

- Součástí vize musí obsahovat i teoreticky podložený (srozumitelný a prokomunikovaný v základních rysech) komplexní program reforem v těch oblastech společnosti, které jsou nezbytné pro dosažení horizontu změn, na které vize orientuje. To je důležité pro celkovou ideovou převahu i pro eliminování argumentu odpůrců změn na požadavky, které jsou s prosazováním změn spojeny, že "na to nejsou prostředky".

- Vize musí být navázána na nejnovější poznatky věd, které se zabývají společenským vývojem i jeho technickými předpoklady.

- Vize musí vycházet ze zkušenosti vývoje lidského poznání, vyhodnotit jeho nejvýznamnější etapy a vymezit se vůči tomu, na co navazuje.

- Vize musí naplňovat přirozený požadavek člověka po nalezení smyslu bytí i žití, její osvojování; aktivní podíl na jejím prokomunikování, dotváření a šíření se musí stát součástí každodenního života normálního člověka.

(Pokračování navazujícím příspěvkem)