Když jsem před brněnským setkáním, které bude 16. 3. na zajímavá současná témata, přemýšlel, jak uvést svoji myšlenku o významu srozumitelné, perspektivní a realistické vize, vzpomněl jsem si na odkaz jednoho z nejzajímavějších myslitelů v dějinách lidstva. Na al-Fárábího (870-950 n. l.), jednoho z největších znalců Aristotela, všestranného vědce, který se mimo jiné zasloužil o racionální kultivaci islámského náboženství. Ve Wikipedii najdeme mj. tuto charakteristiku jeho přínosu:

"Al-Fárábí překvapuje dodnes svým pohledem na náboženství. Vyznával totiž, že na světě je jen jedno jediné náboženství a veškeré náboženské systémy jsou pak jeho projevy. Všechna náboženství jsou pravdivá a zjevují se ve formách, které se přizpůsobují zvyklostem určitého regionu, respektive kultuře. V jeho pojetí šlo tedy o centrální ucelený systém náboženství, které se vztahují ke svému středu, jedinému Bohu, přičemž ale rozeznával míru vyzrálosti jednotlivých projevů v různých stádiích duchovní zralosti na cestě k Bohu a v různých plánech skutečnosti. (Velké postavy východního myšlení. Praha: Prostor 1998, str. 515-522.)"

Viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Al-F%C3%A1r%C3%A1b%C3%AD

Podle al-Fárábího čím vyzrálejší představu o Bohu máme, tím lépe si náboženství plní svoji regulativní funkci ve společnosti. Na cestě k poznávání Boha je nutné překonávat nejrůznější omezení v různých kulturách, která jsou daná nižší úrovní racionálního poznání a společenských vztahů. – V té době šlo skutečně velmi silný posun vpřed, kterému můžeme být dodnes vděčni za to, že existují formy islámu, které jsou slučitelné s tím, co chápeme pod všeobecnými lidskými hodnotami v jejich moderní podobě.

Jen pro zajímavost. V Kazachstánu jsem si oblíbil koňak s názvem Al-Fárábí. Vynikající. Důstojné uctění odkazu velkého myslitele. A v přepočtu z tenge na naši měnu stál 84 korun půl litru. Přivezl jsem jich domů šest (v rozporu s předpisy, ale neodolal jsem a celníci to tolerovali).

Odkaz al-Fárábího zmiňuji právě v kontextu toho, jak chápat srozumitelnou, perspektivní a realistickou vizi. Každý máme nějakou představu o tom, co je příčinou současných problémů a jak je řešit či proč je nelze řešit. A tyto představy máme zpravidla velmi odlišné. Čím více se budeme přibližovat ve svém chápání k odhalení toho, o co ve společnosti jde, a na této cestě budeme překonávat různá omezení daná tím, že vidíme realitu z různých zorných úhlů, že jsme vybaveni odlišnými poznatky a zkušenostmi, že máme různé zájmy, tím větší roli může srozumitelná, perspektivní a realistická vize sehrát.

Al-Fárábí považoval za hlavní nástroj sjednocování představy o Bohu rozum, racionální poznání, konkrétně pak rodící se vědu. Ta umožňovala odhalovat předsudky či stereotypy (často hluboce zakotvené v kmenových, etnických či stavovských animozitách) a jiné balasty na cestě k pochopení velikosti Boha v jeho úplnosti. Proto také vycházel z Aristotela a sám se o rozvoj vědy v několika významných směrech zasloužil. V dnešní době by při hledání vize měl rozum, racionální poznání, konkrétně pak věda, která od té doby hodně povyrostla, sehrát rovněž důstojnou roli.

Nejbližší úkol: Dosáhnout toho, aby začalo fungovat dobře prokomunikované a živé jádro srozumitelné, perspektivní a realistické vize. Nemusí obsahovat jen to, na čem se shodneme, jeho součástí může být i vymezení toho, o čem víme, že se zatím neshodneme, ale víme, že je důležité, abychom si postupně danou problematiku ujasňovali.