V pátek vyšel rozhovor se mnou v Parlamentních listech, viz:
Vybral jsem z rozhovoru:
Přidejme ještě další apel nebo úvahu o vytvoření nějakého dalšího politického subjektu. Filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa se domnívá, že protestní energie už je ve společnosti dost, a proto je správná doba na nové Občanské fórum. Plán představil pro Seznam Zprávy. Čím si vysvětlujete, že je těch snah ať už o založení nějaké strany, nebo hnutí tolik?
Daniel Kroupa patrně zapomněl, nebo spíše nikdy nepochopil, jak to s tím Občanským fórem bylo. Byla to nastrčená návnada těmi šíbry minulého režimu, kteří realizovali Djilasův manévr "nové třídy" – přeměnit neplnohodnotná vlastnická práva vyplývající z držby nomenklaturních pozic ve správě tzv. společenského vlastnictví v plnohodnotná vlastnická práva, zkrátka rozdělit si kořist upadajícího systému. To se jim také povedlo. Dnes by takové Občanské fórum II patrně splynulo s českým majdanem. Různých kibiců, kteří nabízejí více či méně přihlouplé představy, přibývá právě proto, že stávající politické subjekty jsou ideově vyprázdněné a odtržené od poctivé teorie. A – dovolil bych si po ransdorfovsku zacitovat – bez revoluční teorie není revoluční hnutí. Tedy přesněji – bez toho, aby se opírala o dobrou a poctivou teorii, sehraje každá osobnost koketující s politikou smutnou roli falešného proroka.
K tomu si dovoluji přiložit ještě jednu myšlenku z rozhovoru:
Krize politických stran, zejména těch programových, je dána tím, že volič dnes skoro nikomu nevěří a na sliby ho nikdo nenaláká. Tradiční i nové politické strany si toto ještě neuvědomily. Místo programu, který by pojmenoval problémy, odhalil jejich příčiny a nositele, ukázal cestu jejich řešení i způsob zapojení těch, od kterých očekává svou podporu, do jejich řešení, politické strany jen cudně definují své priority, což v podstatě znamená, že nabízejí nesplnitelné, to, čemu ani představitelé těchto stran sami nevěří. Pokud by měl mít nový politický subjekt šanci, musel by přijít se srozumitelnou, perspektivní a realistickou vizí: Srozumitelnou v tom smyslu, že občan pochopí, o co jde, perspektivní v tom smyslu, že tento program identifikuje problémy a ukazuje cestu jejich řešení, realistickou v tom smyslu, že s podporou těch, které politický subjekt osloví, tuto vizi prosadí.