Rozhodlo to, že jsem dostal chřipku. Sice poslední z celé rodiny a lehkou, ale taky nepříjemnou. Následující foto jsem připravoval na pozdější zveřejnění a v jiném kontextu. Ale vlastní zkušenost mě přiměla změnit harmonogram.

Česnek viničný, tzv. ruský penicilin, mě postavil na nohy. Společně se zázvorem. V práci ani nepoznali, že jsem nebyl úplně fit a dva dny jsem hodně nebyl fit.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesnek_vini%C4%8Dn%C3%BD

Loni k tomu:

https://radimvalencik.pise.cz/5411-tip-na-tento-vikend-za-cesnekem-vinicnym-1.html

Následující série má dvě části. První je z vycházky kolem Radotína, kam jsem si pro trs česneku viničného přijel. Druhá z cesty po úbočí Letné 14.2., když jsem šel na křest knihy Míly Ransdorfa do Slovenského domu. Obojí uveřejňuji i s foto okolí.

Foto 1: Takhle vypadá česnek viničný v tuto dobu. Foto je z konce Radotína kousek před cementárnou pod strání na levé straně.

Foto 2: A takhle už je "domestifikovaný". Také se vzpamatoval. Vydrží měsíc.

Foto 3:  Z údolí Radotínského potoka k Taslarovu mlýnu. Tady září slunce...

Foto 4: A tady hned kousek dál ještě zima. Foceno ve stejnou dobu. A asi jen 10 minut po té, co jsem vzal trs česneku viničného o kousek níž.

(Pokračování)