Uveřejnil jsem 5.3. jako aktuální, v logice věci zařazuji do seriálu o významu dobré teorie.
Dne 13. března od 17.00 do 20.00 v Praze 1 na Novotného lávce 4 proběhne volně přístupný seminář Nové republiky:
Viz: https://www.novarepublika.cz/2019/02/panelova-diskuze-nr-brezen-2013.html
Vystoupím na něm s následujícími tezemi (které pochopitelně přímo na akci rozšířím):
Proč jsou takové problémy se vzděláním? – 1. část
1. Dnes se často a v různých kontextech hovoří o tom, jak převratnou roli sehraje tzv. umělá inteligence. Je člověk nahraditelný či nenahraditelný umělou inteligencí? Pokud ano, tak v čem? A jak tato otázka souvisí se současnými problémy v oblasti vzdělání z hlediska role vzdělání ve společnost?
2. Základní tvrzení: Člověk je nenahraditelný jakoukoli "umělou inteligencí" ve své schopnosti PŘESAHU, tj. vytvoření alternativy vůči stávajícímu poznání a interpretaci této alternativy formou naplnění alternativy obsahem bezprostředně spojeným s tvorbou představ.
3. Příklady přesahu:
- Václavka je jedlá: Václavka není jedlá (když se neuvaří, pro některé alergiky, když je prorostlá hnilobou, když je otárávená...)
- Prostor je trojrozměrný, případně jeho počet rozměrů můžeme vyjádřit jen přirozeným číslem: Prostor může mít počet rozměrů, který nelze vyjádřit přirozeným číslem (teorie fraktálů), nekonečně rozměrné prostory (Hilbertovy)
- Každá entita se může v daný okamžiky vyskytovat jen na jednom místě: Každá entita se vyskytuje na několika místěch současně (film "Hrátky s čertem", Viklář v roli čerta – svůdníka, Schrödeingerova rovnice...)
- Vakuum neexistuje, protože "nic" prostě nemůže být: Vakuum existuje a je prázdné: Vakuum obsahuje vše.
4. Podle mého názoru sice lidské myšlení vzniklo přirozným procesem vývoje, ale je z "úplně jiného světa" či "úplně jiného těsta" než počítačové (sekvenční) procedury, a to jakkoli propojené do sítí.
Každý matematik každou matematickou větu nedokazuje matematickou procedurou, ale na základě své představy, teprve potom, když důkaz zná, napíše příslušnou posloupnost logických kroků.
Lidské myšlení připomíná spíše kvantový počítač, chová se, jako kdyby si "vypůjčovalo" informace z paralelních everetovských světů. Jak je to možné?
5. Poptávka po specificky lidském myšlení, tj. myšlení spojené se schopností přesahu, dramaticky poroste, A to tím více, čím větší roli bude hrát tzv. umělá inteligence.
Schopnost přesahu (umět formálně definovat alternativu a naplnit je obsahem navázeným na představy) je základem:
- Inovačních schopností (schopnosti přijít s novým).
- Systematizačních schopností (schopností uchovávat poznatky v rámci systému, kdy s každým poznatkem spojujeme znalost podmínek, za kterých platí).
- Komunikačních schopností (kdy jsem schopni v rámci komunikace odhalit odlišné přesahy v poznatcích, které jedna či druhá strana považuje za obecně platné, na základě toho vzájemně poznání obohatit).
- Realizačních schopností (jak z hlediska technických projektů, tak i společenských změn, kdy v obou případech představa o možnosti realizace naráží na překážky, které se vyjevují teprve v procesu realizace něčeho nového).
6. Cesta poznání je cesta od toho, že považujeme za samozřejmost, platnost nějakého tvrzení typu "A je B" k odhalení možnosti, že za určitých podmínek může platit "A je ne-B", kdy si dovedeme představit, co znamená "ne-B" a současně vymezíme jak podmínky, za kterých platí "A je B", tak i podmínky, za kterých platí "A je ne-B". Formálně lze výše uvedené vyjádřit například takto: C(A=B)-C(A=B), kde C a jeho doplněk C jsou rozlišující podmínky.
Pojmová určení založena na odhalování přesahu a vymezení podmínek platnosti původního tvrzení a jeho přesahu se v hlavě každého z nás složitě větví, aniž bychom o tom měli přímou evidenci, v některých případech si ji ani nedokážeme dostatečně přesně učinit. Protože pojmy, z nichž se tvrzení sestávají, vytvářejí ucelený systém, chápeme je každý více či méně odlišně, což způsobuje řadu problémů při komunikaci.
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/6604-teorie-dneska-l-zelinka-role-iracionality-3-82.html
(Pokračování)