Ze všeho nejdříve si ukážeme jednoduché prizma, kterým můžeme nahlížet velké množství situací, v nichž se každodenně nacházíme a v nichž se určitým způsobem rozhodujeme. Každého, kdo tento text čte s porozuměním, překvapí, jak univerzální je schéma, které vzápětí představím. O tom, jak se zrodilo, jaké má modifikace, jak prostřednictvím něj "číst" nejrůznější situace, v nichž se ocitáme (respektive "vyčíst" prostřednictvím něj to, o co jde), si popovídáme později. V tuto chvíli jen stručné představení základního schématu, abychom ho měli hned od počátku před očima a dovedli si na základě toho představit nejrůznější situace.

Zde je slibované schéma:

Obrázek 1:

 

Nejdříve si řekněme, co na obrázku vidíme.

Obrázek popisuje situaci, ve které si dva subjekty mohou nějakým způsobem rozdělit výplaty, resp. mezi které mohou být rozděleny určité výplaty. Subjektem může být jednotlivec nebo skupina lidí.

x, y                 jsou výplaty (jakožto proměnné), na obrázku odpovídají souřadnicovým osám.

f(x, y) = 0      je konvexní křivka, která spolu s osami souřadic ohraničuje množinu S, což je množina popisující všechna dostupná rozdělení výplat mezi dva subjekty, každý bod pod křivkou nebo na křivce odpovídá nějakému rozdělení výplat, (S je odvozeno od anglického set – množina)

d(x_d, y_d)          je bod nedohody (z anglického "disagreement point"), tj. rozdělení výplat mezi subjekty v případě, že se nedohodnou.

Pod výplatou můžeme chápat jak užitek subjektů, tak peněžní vyjádření toho, co získávají.

Nyní půjdeme dále po malých krůčcích a postupně se nám začne ukazovat, jaký smysl obrázek 1 má. Když se na něj pozorně podíváme, zjistíme, že oproti bodu d si mohou oba subjekty polepšit. Na obrázku 2 si šipkou ukážeme jednu z možností, jak:

Obrázek 2:

 

Když se na obrázek podíváme, vidíme, že v bodě d₁ má jeden i druhý subjekt větší výplatu než v bodě d. Všechna možná zlepšení výplat, kdy si alespoň jeden ze subjektů polepší a druhý nepohorší, odvozená od bodu d jsou na následujícím obrázku 3.

Obrázek 3:

Šedá plocha vymezená body d, (x_d, y_maxd), (x_maxd, y_d) představuje všechna možná zlepšení alespoň jednoho ze subjektů v případě, kdy si žádný z nich nepohorší. Ekonomická teorie je nazývá paretovskými zlepšeními.

Pokud si může alespoň jeden ze subjektů polepšit, aniž by si druhý nepohoršil, nemůžeme z intuitivního hlediska považovat danou situaci za optimální. Z toho také vychází definice paretovského optima (pojmenovaného po jeho objeviteli, italském ekonomovi Paretovi). Je to situace, kdy si už žádný se subjektů nemůže polepšit, aniž by si druhý nepohoršil. Na obrázku 4 vidíme množinu paretovsky oprimálních bodů tučně vyznačeným obloukem mezi body (x_d, y_maxd) a (x_maxd, y_d).

Obrázek 4:

K čemu to všechno? Uvedeme si řadu situací, které můžeme prostřednictvím prezentovaného schématu popsat a díky tomu v nich uvidět to, co na první pohled vidět není, návazně pak řešit prakticky významné úlohy s použitím teoretického aparátu, který není triviální. Uvedené schéma (resp. komplex schémat, který budeme dále rozšiřovat) posiluje lidskou představivost tak, abychom mohli vidět pod povrch jevů.

Než přejdeme k zajímavým úlohám ukážeme si některé zajímavé aplikace:

1. Je to především každý akt směny, kterýkoli a mezi kýmkoli. Před tím, než dojde ke směně, jsme v bodě nedohody. Směnou si oba zvyšujeme svůj užitek a můžeme se dostat až do situace, když už si směnou užitek dále nemůže zvýšit.

2. Platí to i pro směnu současných peněz za peníze buducí, tj. o vztahu věřitel dlužník. V bodě nedohody jsme v případy, kdy si peníze nepůjčíme (nebo je nepůjčíme), jakmile si je půjčíme (nebo je půjčíme), může si věřitel i dlužník polepšit.

3. I uzavření sňatku s následným rozdělením benefitů, přátelství, smlouvy či dohody atd. lze daným mi schématy s různými jejich modifikacemi popsat.

Zkrátka jedná se o velmi obecné schéma, které funguje jako prizma, prostřednictvím vidíme to, co bychom jinak neviděli. Podle mého nejhlubšího přesvědčení by mělo patřit ke všeobecné kultuře člověka, aby jej dokázal využívat. Vždyť co je cennějšího než to, abychom se v nejrůznějších situacích mohli dohodnout ke společnému prospěchu? Ale také – a to je rovněž přínosem aparátu, který se pokusím co nejsrozumitelněji prezentovat – abychom viděli, co společnému prospěchu může bránit, na co si dávat pozor.

Tak sledujte další pokračování, uvidíte, že to stojí za to.

------

Potud "ochutnávka" série, ve které se pokusím o "zlidovění", resp. "polidštění" vědy. Před dalšími pokračováními si nejdříve ověřím, jak je to, co jsem prezentoval, srozumitelné. Ve vhodnou dobu zařadím do seriálu o dobré teorii.