Podle ohlášeného záměru zařazuji do seriálu o dobré teorii.

Z penzí se stal evergreen. Jakkoli se znovu a znovu ukazuje, že řešením nemohou být ani parametrické úpravy, zejména pokud jde o paušální prodloužení doby odchodu do důchodu, ani privatizace veřejného průběžného systému vyvedením prostředků do fondového, znovu a znovu nám "mistři slepých uliček" tato řešení předkládají. Naposledy např. zde:

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/penze-duchod-ministerstvo-prace-vek.A190623_203109_ekonomika_rko

Přitom řešení existuje. Poctivé, sociální a solidární, ekonomicky efektivní. Bylo prezentováno na semináři ve Sněmovně 25. března tohoto roku, který za reprezentativní účasti odborníků pořádala SPD, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6729-25-3-dulezity-seminar-o-penzich-ve-snemovne.html

Určitě se o tom, že se pro reformu penzijního systému dělá málo, bude zase mluvit ve Sněmovně při pokusu o odvolání Babiše zítra 25. června. Tak ať víme, jaké je řešení. Následující materiál vychází z druhé ZPRÁVY O DLOUHODOBÉ UDRŽITELNOSTI VEŘEJNÝCH FINANCĺ a je prvním hrubým pokusem o kvantifikaci efektů zavedení nadstavby průběžného systému penzijního pojištění, která by účinně motivovala k dobrovolnému a tudíž selektivnímu prodloužení doby produktivního uplatnění.

Úvodní poznámka

Následující text přebírá výsledky druhé ZPRÁVY O DLOUHODOBÉ UDRŽITELNOSTI VEŘEJNÝCH FINANCĺ, kterou Národní rozpočtová rada uveřejnila na začátku června, viz celé znění Zprávy:

https://unrr.cz/wp-content/uploads/2019/06/Zpr%C3%A1va-o-dlouhodob%C3%A9-udr%C5%BEitelnosti-ve%C5%99ejn%C3%BDch-financ%C3%AD-2019.pdf

Navazuji tak na svůj dřívější komentář k této zprávě, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6929-ke-zprave-narodni-rozpoctove-rady-reseni-existuje.html

V našem týmu máme zpracován projekt postgraduální nadstavby průběžného systému penzijního systému penzijního pojištění, který vytváří účinné motivace k prodloužení doby produktivního uplatnění. Do této nadstavby by bylo možné vstoupit dobrovolně. To, co člověk do této nadstavby odvede po dosažení penzijního věku (65 let) v podobě nepobíraní starobní penze a odvodů z příjmu, se dle pojistné matematiky mění v jeho doživotní rentu.

Zde je návrh prezentován v pěti pokračováních:

https://radimvalencik.pise.cz/5862-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/5863-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-2.html

https://radimvalencik.pise.cz/5864-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-3.html

https://radimvalencik.pise.cz/5865-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-4.html

https://radimvalencik.pise.cz/5866-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-5.html

Podle našeho odhadu by během přibližně 10 let po nastartování mohl systém vést k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění o 10 % osob více z celkového počtu těch, které dosáhly 65 let, než doposud, a to o dobu 5 až 10 let při pozvolném rozvolňování pracovních aktivit.

Během dalších 10 let (tj. 20 let po nastartování) by se mohlo jednat již o 20 % osob z uvedeného základu více s horizontem uplatnění kolem 75 let.

K podrobnějšímu zdůvodnění obou odhadů ukážeme později návrh konkrétních opatření, která na zvýšení motivační role průběžného penzijního systému formou zavedení postagraduální nadstavby navazovala.

Nutno zdůraznit, že by se jednalo zejména o osoby v prvních dvou příjmových kvintilech, tj. osoby, které pobírají vyšší mzdy a odvádějí tudíž vyšší dané z příjmů a ze své vyšší spotřeby (DPH a spotřební daně).

Nyní k některým důležitým datům ze Zprávy NRR a toho, jak by se situace změnila zavedením postgraduální nadstavby průběžného penzijního systému.

1) Hrubá korekce toho, jak může vypadat poměr mezi zaměstnanými a pobírajícími starobní důchod

Verze dle Zprávy NRR:

 

Paušální prodloužení doby produktivního uplatnění je slepá ulička, jak ukázala propočty NRR. Kromě toho by toto řešení prakticky eliminovalo možný motivační efekt postgraduální nadstavby k dobrovolnému a tudíž i selektivnímu prodloužení doby produktivního uplatnění.

Fialově korekce původního grafu ve Zpravě NRR:

2) Zvýšení daňových příjmů v důsledků prodloužení doby produktivního uplatnění

O kolik osob oproti stávajícímu stavu pracujících důchodců by se musel zavedením motivující postgraduální nadstavby zvýšit počet produktivně činných osob ve věku 65+ (s tím, že by se jednalo převážně o první dva příjmové kvintily a že by si po dobu několika let tyto osoby udržely vyšší příjmem, který by se pak snižoval postupným rozvolňováním)?

Zkusme provést odhad.

Daně z příjmu fyzických osob k HDP v uvedených obdobích tvoří přibližně 4,7 % příjmů sektoru veřejných institucí.

Dle Zprávy NRR:

Pokud zvýšíme o např. o 1/5 oproti současnému stavu počet produktivně činných osob ve věku 65+, zvýšíme o 1/15 daň z příjmů odváděnou do sektoru veřejných institucí.

(Zde je nutné uvažovat to, že osoby ve věku 65+ mohou mít nižší příjem, ve vyšším věku je pak nutné počítat s postupným rozvolňováním jejich výdělečných aktivit, současně však systém motivuje zejména osoby s vyšším výdělkem tj. ze dvou prvních příjmových kvintilů.)

Příjmy do sektoru veřejných institucí se zvýší ještě více než dvounásobně v důsledku zvýšení příjmů z výdělečné činnosti a následně pak po plném odchodu do důchodu i v důsledku vyššího důchodu vypláceného z postgraduální nadstavby. Daňové příjmy tak zvýšíme o 1/7 ze základu 4,7 %, tj. o cca 0,7 %, přičemž tato částka se bude postupně zvyšovat v důsledku komplexu opatření vedoucích k prodlužování období dobrovolného produktivního uplatnění.

(Pokračování)