Konečně dovolená. Jako už asi po desáté začínám v Istrii. Ve Slovinsku. V malém penzionu ve vinicích nad Koperem, ze kterého je vidět celý záliv  Terstu, Dolomity, Julské Alpy, dokonce i Triglav. A také okolní hory včetně té nejvyšší istrijské – Vojak 1401 metrů nad mořem. V chorvatské části Istrie. Kousek od našeho penzionu. Tam, do okolí Vojaku, se letos chystám podniknout nejvíce výletů. Píšu v "mé Istrii". Už jsem zde asi po desáte a cítím se tu jako doma. Kdybych si molh vybrat místo, kde bych chtěl žít, když ne u nás doma, tak právě zde. Ostatně sami uvidíte.

Budu uveřejňovat postupně, tak jak to probíhá. Jen s malým zpožděním oproti reálu.

Foto 1:  Vždy, když jedu do Istrie, stavím se někde před Lublaní. Tentokrát to vyšlo na Žalec, což zní jako "žatec". I zde se pěstuje chmel. Dokonce mají v parku pivní fontánu, ze které prýští pivo. Ovšem ne jako v "Dařbujánovi a Pndrholovi", ale placené. Něco podobného, ale s vínem uvidíme později kousek od penzionu, kde jsem ubytován. Toto je místní hřbitov v Žalci, který jsem vyfotil i s chmelnicemi v pozadí.

Foto 2: Náměstí je pěkné a dobře se zde parkuje. Vynikající zmrzina. Dokonce hned ve dvou kavárnách. Konkurence asi hraje kladnou roli.

Foto 3: Toto je druhý krámek se zmrzlinou, také přímo v centru. Z dálnice je to sem kousek a parkuje se velmi pohodlně. O kousek dál lze zase na dálnici najet, prakticky bez zdržení, A je zde také dobře zásobený supermarket. Zkrátka - jako odpočinkovou zastávku na cestě do Istie vřele doporučuji.

Foto 4: Dokonce kostel a rotunda jsou zde. Pivní fontána je v parku hned za nimi. Krásné jsou také průhledy do blízkých okolních hor. Ukážu v příštím pokračování.  Vyplatí se sem sjet - mnohem lepší než s hordou lidí u benziky.

(Pokračování)