Konečně dovolená. Jako už asi po desáté začínám v Istrii. Ve Slovinsku. V malém penzionu ve vinicích nad Koperem, ze kterého je vidět celý záliv  Terstu, Dolomity, Julské Alpy, dokonce i Triglav. A také okolní hory včetně té nejvyšší istrijské – Vojak 1401 metrů nad mořem. V chorvatské části Istrie. Kousek od našeho penzionu. Tam, do okolí Vojaku, se letos chystám podniknout nejvíce výletů. Píšu v "mé Istrii". Už jsem zde asi po desáte a cítím se tu jako doma. Kdybych si molh vybrat místo, kde bych chtěl žít, když ne u nás doma, tak právě zde. Ostatně sami uvidíte.

Budu uveřejňovat postupně, tak jak to probíhá. Jen s malým zpožděním oproti reálu.

Foto 1: Marezige. Kousek od Truške směrem ke Koperu. Fontána vína. Ovšem také je nutné zaplatit, aby prýštilo. Je skvělé za přijatelnou cenu. Patrně inspirováno pivní fontánou v Žalci, o které jsem psal. Vlevo v dálce za ní kousek Koperu, moře a za ním Dolomity.

Foto 2: Jdu podél moře od Strunjanu k Pirani. Patrně nejhezčímu přímořskému Slovinskému městu. Cesta náročná, přes kameny. Tady je jachta - vyvržena bouří a opuštěná. V dálce chrám sv. Jiří nad Piraněm.

Foto 3: Už jsem kousek od Piraně. Nahoře je vidět i původní hradby.

Foto 4: Pohled na centrální náměstí od chrámu sv. Jiří. Piraň vždy krásná a nádherná. Každý rok si sem udělám výlet a pokaždé s nějakou inovací.

(Pokračování)