Konečně dovolená. Jako už asi po desáté začínám v Istrii. Ve Slovinsku. V malém penzionu ve vinicích nad Koperem, ze kterého je vidět celý záliv  Terstu, Dolomity, Julské Alpy, dokonce i Triglav. A také okolní hory včetně té nejvyšší istrijské – Vojak 1401 metrů nad mořem. V chorvatské části Istrie. Kousek od našeho penzionu. Tam, do okolí Vojaku, se letos chystám podniknout nejvíce výletů. Píšu v "mé Istrii". Už jsem zde asi po desáte a cítím se tu jako doma. Kdybych si molh vybrat místo, kde bych chtěl žít, když ne u nás doma, tak právě zde. Ostatně sami uvidíte.

Budu uveřejňovat postupně, tak jak to probíhá. Jen s malým zpožděním oproti reálu.

Foto 1: Výstup na Vojaka. Nejvyšší horu Istrie. 1401, ovšem jen s "nadstavbou" v podobě kuželovité rozhledny. Tak trochu podvod. Na mapách je 1401 metrů nad mořem, ale je to jen 1396. Po cestě se postupně otevírají výhledy na zátoku u Rijeki.

Foto 2: Toto už je kousek pod vrcholem. Tam dole je Ika, kde jsem byl před dvěma dny a koupal se.

Foto 3: Pohled z vrcholu Vojaka na elektroniká zařízení na vedlejším vrcholu. Výstup nebyl tak namáhavý, jak jsem čekal. Celkem příjemný.

Foto 4: Výhled směrem k Lupoglavu a vlastně i našemu penzionu v Truške, který je vzdušnou čarou necelých 40 km. Tam vrpavo ve střední části jsem loni bloudil pěkných pár desítek kilometrů Shora vypadá vše tak jednoduše...

(Pokračování)