Hned po návratu z dovolené jsem si přivstal a spěchal do práce. Už mně chyběla. Asi je to jeden z projevů stárnutí, těšit se do práce. Ale práci mám zajímavou.

O půl sedmé ráno jsem byl už na náměstíčku v prostoru mezi Národním divadlem, Novou scénou a Technickou budovou s restaurací navrácenou omylem, ale nenávratně Voršilkám, což připomíná Havlova srdce, které je u ní umístěno.

Zde jsem si povšimnul, že pohled tří přítomných mužů soustředěně směřuje k soše, která je na náměstíčku. Sladil jsem s nimi úhel pohledu a uviděl focení hambatinek. Byly vybrány dobře, posuďte sami:

Foto 1:

Foto 2:

Foto 3: Ale to už jsem byl přistižen při svém amatérském výkonu a musel jsem skončit s focením přírodních krás časné Prahy.

Chvíli jsem váhal, zda se takto povzbuzen nevrátit domů, ale nakonec jsem dal přednost cestě do práce.