U rakouského Dachsteinu/9: Jezero Giglachsee

10. 08 2019 | 00.10

Známí mě delší dobu přemlouvali, abych s nimi vyrazil na několik dní pod rakouský Dachstein, konkrétně do městečka Schladming, kde je rodinný hotel, se kterým mají vynikající zkušenosti. Představoval jsem si, že část dovolené využiji exotičtěji, ale manželka rozhodla. Tak jsem tu. Skvělé jídlo a je ho hodně, přátelské prostředí. Bazének (dost velký) s ohřívanou vodou přímo v hotelu. Ceny jsou rovněž příjemné. Rakousko je díky konkurenci ubytovacích a dalších služeb poměrně levné. Za kartičku, která je v ceně zájezdu, se dostanete všude – místní doprava, všechny lanovky, atraktivní uzavřená místa, koupaliště...

Dachtein je vidět z několik míst u nás (například z Alpské vyhlídky mezi Lenorou a Borovou Ladou, dokonce i z vrcholu nad Boudami), má téměř 3000 metrů, tedy o dost vyšší než Vysoké Tatry.

Každý den nás někam vozí. Program je dost náročný, takže dnešní bouře mi umožnila začít psát seriál z pobytu zde. Květena zde je velmi bohatá. Protože navštěvujeme místa, kde právě roztál sníh, jsou zde i ty nejrannější kytičky jara, například soldanelka, tučnice, žlutá violka a další, které jsem neviděl již řadu let.

Budu uveřejňovat postupně, tak jak to probíhá. Jen s malým zpožděním oproti reálu.

Foto 1: Ober Giglachsee - krásné horské jezero.

 

Foto 2: V okolí Ober Giglachsee, tam někde vpravo na obrázku se těžily různé kovy - stříbro, měď, kobalt, nikl... Když jsem tam v tuto dobu byl, tak jsem to ještě nevěděl. Muzeum ve Schladmingu, kde jsem se to dozvěděl, jsem navštívil později.

 

Foto 3: Jezero je vysoko, sníh odtál poměrně nedávno, takže zde lze vidět i první květy jara. Toto je horský a nejrannější druh prvosenky. Mám dojem že se jmenuje prvosenka nejmenší.

 

Foto 4: Další krasavice z okolí jezera. Znám ji již z dřívějška, ale jméno si nepamatuji.

 

(Pokračování)