3. část

Ještě před tím, než se dostaneme k tomu nejdůležitějšímu, ukážu na obrázcích 5 a 6 vztah mezi vyjádřením nabídky a poptávky investičních prostředků prostřednictvím mezních veličin (obrázek 5) a tentýž vztah pojatý jako kooperativní hru s výplatami hráčů x a y (obrázek 6).

Zde (v kroužku) je oblast paretovských zlepšení na grafu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí patřících dvěma subjektům:

Obrázek 5:

 

Tady je totéž vyjádřené jako (S, d) Nashův vyjednávací problém. Oblast paretovských zlepšení je v kroužku:

Obrázek 6:

 

Nyní se dobře podívejme se dobře na následující obrázek:

Obrázek 7:

 

Co vidíme? Nic. Tedy nic z toho, co nás zajímá (v oblasti označené ?????). Z toho, co by nám umožnilo odpovědět na otázku, proč jsou někteří bohatí a někteří chudí.

Že tam nevidíte to, co nevidíte? Tak si připomeňme. Pokud by v ekonomickém systému působil motor konkurence při využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností člověka, neexistoval by problém bohatství a chudoby tak, jak jej vnímáme dnes. Každý člověk by mohl rozvíjet a uplatňovat své schopnosti podle míry jejich výnosnosti, přitom využití těchto investičních příležitostí jedním člověkem by bylo ku prospěchu druhého člověka. Něco tomu však brání. A patrně velmi silně, protože ekonomika si plný rozvoj schopností jako zdroj své efektivnosti, jako faktor svého růstu, jako to, co určuje inovační intenzitu, jako to, co odlehčuje ekonomiku od přírodních omezení daných limitovanou dostupností materiálových a energetických zdrojů stále více vyžaduje. Ale CO tomu brání?

Na obrázku to v oblasti označené ????? nevidíme. Vidíme jen to, jak by se mohla zvýšit efektivnost, pokud by kapitálový trh při využití investičních příležitostí sehrál svoji roli.

Na uvedeném obrázku ani nejsme schopni vidět to, co brání tomu, aby byly využívány investiční příležitosti podle míry jejich výnosnosti.

Pokud hráč B, který má více investičních prostředků, má dát přednost jiné alternativě, než mu nabízí pozice věřitele, kterou popisuje uvedený obrázek, musí tato alternativa existovat.

Tato alternativa může mít například podobu bodu p, jak je ukázáno na následujícím obrázku:

Obrázek 8:

 

V uvedeném případě má hráč B výplatu y_p, která je vyšší než případné řešení Nashova vyjednávacího problému, které by mu přineslo výplatu y_n, dokonce vyšší než je jeho případné maximu (v případě tzv. diktátorského řešení v jeho prospěch).

Označení bodu p písmenkem "p" jsme odvodili od pojmu "investování do společenské pozice", resp. "poziční investování".

S výše řečeným a zobrazeným jsou spojeny následující otázky:

1. Kde všude mohou být body typu p?

2. Jakou množinu tvoří?

3. Jak je interpretovat?

K tomu se dostaneme v příštím pokračování.

(Pokračování)