11. část

Závěry a doplnění: Role struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad

Stručně shrneme dosavadní poznatky a ukážeme jejich význam v širším kontextu, přitom uvedeme na scénu velmi významný fenomén, který nazýváme struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Ty byly odhaleny s využitím jiného typu modelů, než se kterými pracujeme při zkoumání vztahu bohatství a chudoby.

Za jeden z hlavních poznatků lze považovat nejen to, že jsme schopni pojmenovat a modelovat fenomén investování do společenské pozice, resp.pozičního investování, ale také ukázat, proč hraje tak důležitou roli.

Tak jako motor konkurence tlačí na využívání výnosnosti investičních příležitostí (včetně těch, které jsou spojeny s nabýváním uchováním a uplatněním lidského kapitálu), a to bez ohledu na to, komu tyto investiční příležitosti patří, resp. kolika investičními prostředky disponuje vlastník investičních příležitostí, tak tentýž motor konkurence působí i v oblasti pozičního investování, které umožňuje, aby si bohatší zvyšovali výnosnost svých investičních příležitostí na úkor chudších.

Zvlášť vyostřená je konkurence v oblasti investování do společenské pozice mezi skupinami, které od sebe majetkově a příjmově nejsou příliš vzdálené. Není tak divu, že ve snaze prosadit se, se někteří z hráčů pokoušejí získat investiční prostředky (k pozičnímu investování) i porušením obecně přijatých zásad (tím, co "se nedělá", co člověka difamuje).

(Tak, jak to popisuje Stendal v románu "Červený a černý", nebo jak to nedávno předvedl třeba náš Fajt.)

V určitých společenských situacích pak dochází k tomu, že hráči, kteří zjistí, že jiný hráč porušil obecně přijaté zásady, se propojují. Vznikají mezi nimi velmi silné afinity založené na vzájemném vydírání a současně i krytí a protěžování v institucionálních strukturách. Začíná období nadvlády struktur založených na vzájemném krytí poručování obecně přijatých zásad, které penetrují institucionální systém, zejména ty součásti institucionálního systému, které by měly svou společenskou rolí porušování obecně přijatých zásad bránit.

V některých případech plné degeneraci institucionální struktury společnosti jsou schopné zabránit majetkově nejsilnější elity, které mají zájem udržet stabilitu společnosti, v jiných případech tomuto rozkladnému procesu podlehnou a společnost pak čeká obtížný vývoj.

Na živné půdě propojení pozičního investování a struktur založených na vzájemném krytí parazitují různé společenské kryptostruktury, ať již ty, které mají kořeny v minulosti, nebo ty, které byly vytvořeny uměle z důvodů zpravodajské ochrany společnosti a které mají vždy tendenci osamostatnit se, dostat se mimo kontrolu institucionálního rámce společnosti.

Cesta k nápravě bývá obtížná a nemusí se dostavit ve viditelném horizontu.

Naprosto zásadní význam (jak jsme si mj. ukázali i prostřednictvím modelu), je mít jasnou představu reforem, které by umožnily zvýšit míru výnosnosti investic do nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu, o komplexu těchto reforem, tj. o tom, jak jsou propojeny.

Představa o možnosti těchto reforem totiž zásadním způsobem ovlivňuje rozhodování o tom, zda se podřídit strukturám založeným na vzájemném krytí a jít cestou pozičního investování, nebo jít cestou reforem, které jsou schopny vyvést společnost z procesu degenerace.

(Pokračování)