Nejraději sbírám houby v Praze, nebo alespoň na dohled od Prahy. Víkend jsem měl pracovní, takže jsem si udělal jen malou relaxační procházku, abych nabral inspiraci na dva články, které připravuji na 6. světový kongres Společnosti teorie her.

Volil jsem kompromis mezi možností nálezu hub a výhledy do dalekého okolí až k pohraničním horám z mého oblíbeného místa kousek od hranic Prahy. Není daleko od pramene Botiče. Obojí vyšlo. Nádherná lehce předpodzimně zbarvená příroda a obvyklá asi dvě kila hub, většinou kozáky, ale také tři hřiby a hlavně první letošní kotrč, kterého mám nejraději.

Foto 1: Z místa u třešňového sadu, které je kousek od Botiče, jsem se vydal až k pramenům tohoto pražského veletoku. I odsud jsou pěkné výhledy přes Prahu až k pohraničním horám. Vlevo je trochu vidět Sedlo. Kdo má dobrý zrak, mohl vidět i Lovoš, Milešovku, Ralsko, Velký a Malý Bezděz, Ještěd. Když je hodně dobrá viditelnost, jsou odsud vidět i Krušné hory či Sněžka.

Foto 2: Jde se kolem zapomenutého rybníčku, prvního na Botiči, těsně pod pramenem. Zde bylo velké množství kachen, ale také lysek.

Foto 3: Jeden z prvních úlovků. Ke kozákům pak přibylo ještě dalších 20.

Foto 4: Nedávno zde začali stavět golfové hřiště. Trochu jsem se bál, že se tím kouzlo místa naruší. Zůstalo. Provoz je zde velmi čilý, ale golfisté jsou obehnání dráty se střídavým proudem jako krávy, takže si jen neškodně pinkají do míčků. Houby rostly hned vedle elektrických drátů. Ale to už moc vyzrazuji svá tajemství. Všimněte si, že i z golfového hřiště jsou krásné výhledy - vlevo na obrázku.

(Pokračování)