Včera jsem napsal stručnou poznámku:
Největší ekologická zátěž?
Příprava na válku,
o samotné válce ani nemluvě.
Nějak mně to u Gréty chybí.
Divné.
Tím nechci zlehčovat význam skutečných a poctivých aktivit zaměřených na ochranu životního prostředí a vymanění setrvačného ekonomického růstu z pasti, do které se dostal tím, že některé problémy nebyly řešeny včas. Už proto, že v této oblasti je nutné respektovat princip předběžné opatrnosti. A také každý normální člověk chce, aby se nám na naší Zemi dobře žilo a aby byla krásným místem ve vesmíru.
Jenže ono nestačí chtít, je nutné také umět, tedy chápat, o co jde a jak problémy řešit. To mně tak trochu u těch, jejichž dušičky jsou kupovány mainstreamovým mediálním pochlebováním doprovázeným propagováním záškoláctví, chybí. V dnešní době není nic důležitějšího, než učit se a učit se učit tak, aby učení vedlo k trvalé schopnosti osvojovat si nové a kritickému vyhodnocování všech alternativ.
Pokud jde o řešení samotné podstaty problému – spojení dynamiky ekonomického růstu s jeho udržitelností –, zde to chce trochu se vzdělat. Pokud se žádoucím směrem změní charakter ekonomického růstu, pak je reálné více než spojit jeho dynamiku s udržitelností. Lze dosáhnout toho, aby ekonomický růst bylvíce než exponenciálně dynamický a současně kvalitativně neomezený, jakkoli se tomu laické, resp. setrvačné vědomí vzpírá uvěřit, jakkoli si to nekultivované vědomí nedokáže představit.
Jak je to možné? Jednoduše. Naplněním lidského žití v jeho potenciální bohatosti a současně smyslu lidského bytí je plný rozvoj schopností založený na vývojovém megatrendu, který lidskou existenci přesahuje, totiž na tom, aby v omezenosti lidské existence byla co nejvíce reprezentována (obsáhnuta) nekonečnost a nevyčerpatelnost reality, ze které pocházíme a ve které žijeme, včetně všech dimenzí její mnohosvětovosti. Skromněji řešeno, jde o plný rozvoj, uchování a uplatnění lidských schopností, přitom tak, aby svobodný rozvoj každého byl podmínkou ostatních.
Zde lze poznamenat, že k tomu je nutný ekonomický růst, jehož těžištěm jsou produktivní služby (vzdělání, péče o zdraví, výchova v rodině, kultura, věda, lázeňství apod.) přispívající k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností, tj. lidského kapitálu, který zpětně působí na ekonomiku jako nejproduktivnějšího síla, která akceleruje růst a současně odlehčuje ekonomiku.
Jak? – Prostřednictvím zvyšování intenzity inovací, což předpokládá ekonomiku založenou na tvůrčích mezigeneračních týmech. V takové ekonomice lze prostřednictvím nanotechnologií (a v naší zemi je několik nejlepších týmů na světě, působících v této oblasti, měli bychom na to být hrdí, kdo to chce vidět na vlastní oči, stačí zajít k Betlémské kapli, kde je vystaven jeden z výsledků) vyrobit téměř cokoli z téměř ničeho, vytvořit plně recyklovatelnou ekonomiku, kdy současné skládky odpadů budou nejcennějším zdrojem surovin. Atd.
Kdo chce vidět tyto možnosti, nemůže být negramotný. Pak nejenže nic neuvidí, ale stane se obětí pozičního investování, resp. figurkou ve hře, v niž se prosazují místo svobodného rozvoje člověka poziční investování. Investování, které mění majetkovou výhodu ve společenská privilegia, sociální segregaci v globálním i lokálním měřítku, což působí na naši civilizaci devastujícím způsobem a ohrožuje její přežití. Mj. – to, co dělá spotřebu nejvíce zatěžující přírodní prostřední, je právě poziční investování, jedním z jeho aspektů je zbrojení, politika dělových člunů, vyvolávání konfliktů. To Gréta vybavená tak jemným čichem, že je schopna identifikovat CO2, nevidí. Měl by ji na to někdo z okolí upozornit.
Kdo che, pochopí to nejdůležitějších z těchto stručných poznámek. Ale to je jen začátek. Pokud se chceme vědomě a účinně podílet na řešení problému, musíme si umět za každým tvrzením představit konkrétní aktivity, mj. i komplexní reformy, které bude nutno realizovat, aby se postupně vytvářely podmínky pro fungování ekonomiky založené na produktivních službách umožňují podstatné zvýšení inovační aktivity a současně naplnění lidského života jeho reálným bohatstvím i smyslem. K tomu se náš tým působící na VŠFS snaží přispět vydáváním odborných publikací. Zatím jsme jich vydali pět a připravujeme šestou. Zde jsou online (plný text):
PERSPEKTIVY A FINANCOVÁNĺ ODVĚTVĺ PRODUKTIVNĺCH SLUŽEB (2014)
https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2014_perspektivy.pdf
ČTVRTÁ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE, NEBO EKONOMIKA PRODUKTIVNĺCH SLUŽEB? (2015)
https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2015_ctvrta_prumyslova_revoluce.pdf
Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem (2017)
https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_ekonomicky_zaklad_odvetvi_produktivni.pdf
Odvětví produktivních služeb - Teorie a praxe
https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2018_odvetvi_produktivnich_sluzeb_1.pdf
EKONOMIE PRODUKTIVNĺ SPOTŘEBY: TEORETICKÝ ZÁKLAD ANALÝZY ROLE ODVĚTVĺ PRODUKTIVNĺCH SLUŽEB (2019)
https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2019_ekonomie_produktivni_spotreby.pdf
Nyní připravujeme šestou o problematice vztahu bohatství a chudoby.