Až na samotný konec léta jsem si musel posunout dovolenou, abych během srpna dokončil číslo našeho teoretického časopisu ACTA VŠFS, které vyjde v době 20. výročí založení naší univerzity. Sice jsem se již nedokázal zcela uvolnit od atmosféry zahájení nového akademického roku (spoustu věcí jsem musel vyřizovat i na dálku), ale i tak jsem si odnesl dost posilujících dojmů a získal cenné inspirace v přírodě, kterou jsem dosud neznal. Bizarní skály a neuvěřitelné čisté moře s nádhernými odstíny modré a zelené.

Foto 1: Hřib nad městem. Naštěstí kamenný a slavný. Město leží ve vnitrozemí a jmenuje se Alzachena.

Foto 2: Tady je Alzachena v plné či spíše zasněné kráce. Počasí se začalo kazit, ale také už se blíží odjezd domů.

Foto 3: Kousek od Alzacheny je několik nuragů, kamenných sídel prvních obyvatel Sardinie, viz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nuragsk%C3%A1_civilizace

Foto 4: Pohled zevnitř nuragu.

(Pokračování)