Dostal jsem velmi zajímavou vzpomínku na listopad 1989 doprovázenou analýzou událostí od Jaroslava Šulce. Myslím, že podstatným způsobem dokresluje to, co se tehdy událo. Je z ní patrné i to, co si většina z nás stále neuvědomuje či dokonce nechce uvědomit. Původně jsem chtěl uveřejnit a okomentovat jen vybrané pasáže. Při zpracování jsem, že by to bylo škoda, protože jednotlivé prvky toho, co J. Šulc napsal, dávají dohromady velmi dobře sladěný celek.

K blížícímu se výročí jen pár otázek – 3. část

Jaroslav Šulc

Ad 3. Efektivní dlouhodobé strategické úsilí o systémovou, komplexní a dobře koordinovanou destrukci zemí Varšavské smlouvy především ze strany Američanů, nepochybně slaďující všechny aktivity se svými spojenci

Pokud bychom připustili jeho autentičnost (a z řady aspektů, zejména z nezakryté snahy svést všechnu vinu za kolaps SSSR, RVHP atd. na Gorbačova podobně, jako současná propaganda ospravedlňuje německý národ a celou vinu za 2. světovou válku háže na Adolfa Hitlera, případně na J. V. Stalina), z delšího projevu tehdejšího prezidenta USA Ronalda Reagana je užitečné ocitovat jen pár klíčových odstavců. Ty se sice povětšinou vztahují na tehdejšího hlavního protivníka – SSSR, ale mnohdy řečené platí obecně (a taky tak bylo použito vůči této republice):

- Sešli jsme se, abychom posoudili co nejúčinnější cestu boje s komunismem. Jak dobře víte, všechny dosavadní pokusy zničit bolševickou nákazu končily neúspěšně.

- Spolu s USA se sovětská říše zla stala velmocí, a pokud jí dovolíme splnit ještě 2 – 3 pětiletky, pak už je žádná síla nezastaví. Naopak, řeč může být o zániku Ameriky a celého svobodného světa. Nejsem první prezident USA, který pochopil, že vojensky a ekonomickou blokádou Sověty neporazíme.

- Hlavní náš cíl je likvidovat socialismus jako systém a zavést vývoj v zemích východní Evropy a v Sovětském svazu do řečiště kapitalistické ekonomiky. K tomu je ovšem nezbytné dosáhnout toho, aby u nich na všech místech soukromé vlastnictví potlačilo vlastnictví společenské a státní. Kolektivismus a socialistický internacionalismus musí být zaměněny individualismem a kosmopolitismem. Marxistická ideologie musí ustoupit místo ideologii svobodného podnikání (rozuměj liberalismu – pozn. JŠ).

- Další aspekt našeho boje – sovětská plánovaná ekonomika. Právě ona umožnila bolševikům obstát a zvítězit ve II. světové válce a obnovit národní hospodářství zpustošené válkou. Právě ona umožnila Sovětům udržovat za jejich éry neuvěřitelně nízkou úroveň plateb za bydlení, elektřinu, plyn, bezplatně učit a léčit lidi, nezvyšovat ceny. Stačí zaměnit v Rusku socialismus divokým trhem, jaký byl na Západě před 200 lety, a uvidíte, věřte mi, že Sovětský svaz se zhroutí jako domeček z karet. Nedávno vědci Harvardské univerzity přišli se zajímavou myšlenkou. Aby privatizace státního vlastnictví v Rusku proběhla bezbolestně, třeba dát každému, zdůrazňuji každému, jakýsi kupón nebo šek na část tohoto vlastnictví. Lidé, kteří prožili válku a pak ještě dva roky po válce "lístkový systém", budou pokorně čekat na svou část majetku, aniž by měli tušení, že se stali obětí podvodu!

- Historickým cvičištěm, polygonem našeho programu zničení říše zla musí být Východní Evropa. Tady už jsme do celé věci vložili mnoho prostředků. Je načase, aby se nám dostalo odměny. Právě v Polsku, Maďarsku a Československu zahajujeme historický proces převedení zemí od socialismu ke kapitalismu. "Odstřelíme" tak Varšavskou smlouvu i Radu vzájemné hospodářské pomoci zevnitř. Při útocích na komunismus musíme vytrvale ukazovat světu, především však socialistickým zemím, nejpřitažlivější stránky svobodného světa.

- V okruhu našeho vlivu jsou také funkcionáři z předního sledu sovětské nomenklatury, ti, kdo se derou k moci. Mezi nimi je řada vedoucích činitelů komunistických stran republik a oblastí, vysokých vojenských velitelů, jsou mezi nimi významní vědci, národní umělci a dokonce i sovětští velvyslanci v zemích Západu. Zvláštní naději vkládáme do mistrů ruského divadla a filmu, herců, mezi kterými, snadněji než kde jinde, lze najít ty, kdo jsou ochotni přejít tam, kde je tučnější krmě. Jejich vliv na mnohamilionové auditorium je neocenitelný. V náležité chvíli budou bezvýhradně pracovat pro nás. Chápu, svržení totalitního režimu si vyžádá velké finanční prostředky, včetně velkého množství peněz na zaplacení budoucích vůdců a lidí, které budeme v SSSR potřebovat. Jdeme na to. Už nyní vynakládáme na rozvrácení komunismu více než 10 mld. Dolarů ročně. Není to málo. Lépe však, hynou-li ve studené válce naše dolary, než aby v horké válce hynuly tisíce Američanů. Sověty – to je země hesel. A my jsme tato hesla pro sovětské lidi vymezili. Je to demokracie, otevřenost, pluralismus, dialog. Deklamujíce tato hesla, nepřipouštíme ovšem žádnou komunistickou nákazu!

- Je zapotřebí deheroizovat revoluční a socialistické roky sovětské epochy, přepsat její historii. Musíme dosáhnout toho, aby sovětští lidé nebyli hrdí na Čapajeva, Matrosova, maršála Žukova, ale na admirála Kolčaka, považovaného dosud za krvavého kata, aby byli hrdí na generála Vlasova, zrádce SSSR. Třeba dosáhnout toho, aby uctívali nikoli Hrdinu práce Stachanova, ale znovu se objevivší úspěšné podnikatele. Bude také nezbytné, až toho dosáhneme, organizovat masová přejmenování měst, ulic, závodů pojmenovaných po hrdinných bojovnících za revoluci, za sovětskou moc, za socialismus, po vynikajících sovětských vojevůdcích, kteří významně přispěli k rozdrcení německých fašistických uchvatitelů. Snažíme se nasadit svého člověka do kremelské nomenklatury – a ještě lépe do politbyra, odkud by řídil hromadné sdělovací prostředky. Pomůže nám také najít v archivech mnoho zajímavých dokumentů, takové např. jakým je údajná tajná doložka ke "smlouvě Molotov-Ribbentrop", nebo tzv. Katyňská kauza, vytáhnout na světlo stenografické záznamy týkající se událostí v Koreji, Maďarsku, Československu, Afganistánu. Ten člověk by nám také mohl pomoci najít důkazná svědectví o násilném připojení jednotlivých národů Ruské říše, o obětech Stalinova kultu. Doufám, že dobře chápete, o čem je řeč a také to, jakými metodami bude nutné pracovat. Jak se však říká, cíl ospravedlňuje prostředky.

- Jsou před námi velké věci. Náš program počítá s 20 lety. Naše rozhodnost může však naše vítězství přiblížit. Dosáhneme nakonec toho, aby se Varšavská smlouva zhroutila, aby země Východní Evropy svrhly jho totalitarismu, a aby se obě Německa co nejdříve sjednotila. Sovětské impérium se rozloží na množství nemohoucích států s neschopnými, ale samolibými vůdci. Válka o suverenitu, rozepře o hranice, rozdělování vojenské techniky a loďstva, o kosmodrom Bajkonur, o sporná území nevyhnutelně povedou ke krvavým srážkám. Dojde k vleklým požárům mezi národy bývalého Sovětského svazu a my s NATO je budeme hasit, neboť místo současné mohutné, skvěle vyzbrojené prokomunistické ideologické Sovětské armády zůstanou na kolosálním území Sovětského svazu jen slabé vojenské jednotky, jež se okamžitě rozutekou při prvních výstřelech Turecka, Iránu a dalších sousedních zemí, jež si budou přát přiživit se na situaci. A to nejdůležitější: až Západ rozdrtí říši zla, otevře se mu konečně přístup k mimořádně bohatým surovinovým zdrojům a k laciné pracovní síle Sovětského svazu. Nezaměstnanost, bída, nouze, vysoká úmrtnost, vymírání národů přinutí Rusy i další národy SSSR pozbýt svou hrdost, pokořit se. Pro kus chleba budou dělat vše, co jim přikáže západní civilizace. S pádem Sovětského impéria vážným naším protivníkem zůstane pouze Čína. K ní, doufám, se vrátíme, jakmile se vyrovnáme s Ruskem. Bůh nám pomáhej!

Citováno z pramene: Советская Россия № 133(14081) 27. ноября 2014 года

Pokud to není falzum, což není v silách autora ani prokázat, ani vyvrátit, tak co k poměrně detailní shodě konceptu a skutečného vývoje odstartovaného za pět let od pronesení projevu vlastně dodat?

Shrnující poznámka:

Podle mě (jsem o tom hluboce přesvědčen) je to falzum. Reagan by něco takového nepřečetl, ani kdyby mu to napsali (vůbec by tomu nerozuměl a on nikdy věci nepapouškoval). Je to vyrobeno "ex post" tak, aby to navozovalo myšlenku velkého komplotu. Evidentně jsou tam formulace, které by v té době ani ten nejlepší prognostik nepoužil.

Ale v tomto smyslu je to i poučné.

Politizující intelektuálové v Rusku by měli více přemýšlet, proč se tehdejší vedení Sovětského svazu tak ideově vyprázdnilo. Gorbačovovo "Nové myšlení pro nás a celý svět" je arogantní bezobsažná pitomost. (Vím to mj. i proto, že vlivnými fandy Gorbačova u nás jsem byl vyzván, abych k tomuto "moudru" připravil sborník, což jsem jakž tak splnil, ale musel jsem přitom hodně zakrývat i doplňovat, abych myšlenku Gorbačovovy "perestrojky" nediskreditoval, což by nahrálo v tehdejší době těm, kteří se zabetonovali a nechtěli nic měnit.)

Velkým problémem pro současné Rusko je to, že svoji pozitivní ideologii čerpá jen z minulosti (dvě velká, heroická vítězství vůči tehdejší zdegenerované západní Evropě, tj. porážka Napoleonovy a Hitlerovy agrese). To je sice dobré, ale do budoucna se s tím jako s perspektivní a produktivní ideologií nevystačí. A k vytvoření takové ideologie je nutné do hloubky pochopit, proč sovětský pokus o vybudování socialismu a komunismu selhal.

Mimo jiné na adresu toho, co napsali v "Sovetskoj Rossii": Jak je možné, že se Sovětský svaz tak snadno otevřel výše popsané, celkem průhledné ideové destrukci? Jak to, že nenašel ideovou protihru? Jaké reálné nositele (zakotvené svým postavením v materiálních vztazích) mohlo mít přejímání výše popsané ideové destrukce?

 (Pokračování)